Z trutnovského ležení zni:
„Z hor mizí poslední zbytky sněhu a my v počínajícím měsíci lásky, sazenic a zelené trávy vybubnováváme do širých plání, nížin i hor jedno z hlavních uskupení, které letos navštíví v měsíci zrní naše podhorské ležení. Před našimi teepee ve dnech slavnostního a magického setkání 19.8. – 22.8. zahrají a zatančí Manic Street Preachers z Walesu. Maniačtí pouliční kazatelé vystoupí na stejném pódiu jako například undergroundová legenda DG 307 v ten samý den či skupina Javory v den následující, hrající za doprovodu cimbálu původní české písničky i beat. „Od dob Faith No More, kdy se v roce 1997 o velké kapele na českém festivalu mohlo jen zdát, a Motorhead, na něž navazovala vystoupení Sepultury, Primal Scream, Suicidal Tendencies či The Subways, tak na naše podhorské území přijíždí opět celosvětově známá kapela, která dokáže vyprodat velké stadiony, navíc se silným osobním příběhem,“ říká k tomu zakladatel festivalu Martin Věchet. Manic Street Preachers, vyhlášení v roce 1998 nejlepší současnou kapelou světa, navštívili naši zemi jen jednou, v roce 2001.“
Rytmy trutnovských bubnů jsou slyšet a kouřové signály stoupají ve dnech, kdy si připomínáme osvobození Evropy od okupujících vetřelců totalitního režimu ustrojených v nažehlených nacistických uniformách, kteří rozproudili v myslích lidí nejen rasovou nenávist a holocaust. Poslům dobré vůle a statečnosti, kteří bojovali právě proti ustrašenosti, pokrytectví a totalitě komunistické či nacistické, je letošní festival věnován. Trutnov je od počátku plný paradoxů a extrémů a letos tomu nebude jinak. V roce, kdy festival s undergroundovými kořeny připomíná zachránce Židů sira Nicholase Wintona a Přemysla Pittera, polského kněze umučeného komunistickou tajnou bezpečností Jerzy Popieluszku a současného vězně svědomí Liou Sia-paa, odsouzeného na 11 let čínským komunistickým režimem, přijede do Trutnova pro někoho kontroverzní skupina Manic Street Preachers, která v roce 2001 jako jedna z mála známých zahraničních kapel zahrála na Fidelově Kubě.
„Budeme rádi, až se kapela setká s Martinem „Magorem“ Jirousem a Františkem „Čuňasem“ Stárkem, žijícími legendami undergroundu a několikaletými politickými vězni – za kulturu, vydávání nezávislého časopisu, organizování nezávislých koncertů a psaní básniček. Možná, že se s někým takovým setkají poprvé v životě a vše zrekapitulují. Třeba se nakonec dozvíme, že to s Kubou nebylo tak vážné, jak se traduje. Pokud ano, potom Pán Bůh a visící Jagannáth nad pódiem nechť je ochraňuje,“ říká Martin Věchet, zakladatel festivalu. „Chceme ale připravit i jiná setkání, která budou odvislá také od toho, nakolik bude kapela otevřená a přístupná,“ dodává náčelnická squaw Eva Navrátilová. „Kapela nemohla být nikdy nikde „políbena“ skutečným komunismem se všemi jeho reáliemi. Nikdy nebyla nikým zakázaná, zřejmě žádná totalitní ruka ji za hudbu a koncertování nezmlátila. I proto jsme je do našeho podhorského území pozvali. Aby přes několikatisícové stadióny a Kubu s vůdcem Fidelem, jehož podobiznu dnes mnozí nosí na módních trikách, přijeli do našeho ležení a prozřeli,“ říká s úsměvem Martin Věchet.
„Manic Street Preachers je předhazováno, že hráli Fidelovi na Kubě. Ale málokdo už se pozastaví nad populárním uskupením Buena Vista Social Club, jehož skvělou karibskou hudbu hltá celý svět. Vzpomínám si, jak před deseti lety jimi byli v Kanadě unešeni. Bez rozdílu vyznání. Za dva, tři roky to přišlo k nám a hlasy, že je to socialistický produkt komunistické Kuby a dobrý výdělečný vývozní artikl, se ozývaly jen ojediněle,“ doplňuje Martin Věchet.
„Před kapelou Manic Street Preachers by měla zahrát legenda československého undergroundu, ale i celé středovýchodní Evropy DG 307, vzešlá ze stodol různých baráků a hrající pro několik stovek zasvěcených podzemních poutníků a mladých bojovníků. Její příběh je zcela jiný. Za ojedinělý zvuk a téměř mystické texty byl jejich autor Pavel Zajíček v minulosti vězněn a celá kapela poznala perzekuce vedoucí až k vyštvání do exilu. Silné texty a sdělení plná poutavých příběhů a mystických obrazů, pokrytá pavučinou temného smutku, ale i radostí z poznaného mají však DG 307 s Manic Street Preachers společné. Díky tomuto propojení by si mohli i přes rozdílnost osobního příběhu rozumět. A to je na hudbě a umění mimořádné, povznášející a magické,“ uvádí dále pořadatelé.
V počátcích existence Maniků největší pozornost přitahoval kytarista a textař Richie James. Nejen pro jeho silné zpovědi v textech, ale i kvůli sebedestruktivním sklonům s existenciálním nádechem, které vyústily v jeho náhlé a dodnes neobjasněné záhadné zmizení. V únoru 1995 po něm bylo nalezeno jen opuštěné auto na okraji moře. Manic Street Preachers od té doby vystupují jen jako trojice. „Ten příběh je nám blízký. Evokuje otázky po smyslu naší existence, smrti, bytí a směřování. Stejně jako podobný příběh Jima Morrisona, velkého šamana, Ještěrčího krále a gurua kapely The Doors. O Jimovi se dodnes s nadsázkou spekuluje, že žije někde v zapadlém koutě země, píše si své mystické básničky, odstřihnut od veškerého dřívějšího života. I o Richiem, který zmizel neznámo kam několik dnů před odjezdem na tour do Ameriky, se občas obevují podobné zprávy,“ říká k tomu Martin Věchet. „Všechny pozdější zprávy a tvrzení nejrůznějších lidí, že ho viděli třeba někde v Indii, jsou jenom dohady,“ nechal se slyšet s odstupem času zpěvák Manics Bradfield. „Ale jak víme z vlastní zkušenosti, v Indii, svaté to zemi, není vůbec těžké se ztratit. Hodně štěstí, Richie,“ dodávají trutnovští pořadatelé.
Po Manic Street Preachers a DG 307 by následující den měli na stejném pódiu vystoupit i Hana a Petr Ulrychovi se skupinou Javory. „Jsem rád, že se nám to po letech podařilo domluvit a původní ostych i obavy z vystoupení snad byly zažehnány. Skupina zřejmě zahraje po nějaké tvrdší kapele a cimbál s původně českými písničkami a skvělým zpěvem Hany Ulrychové o Javorech, Nevidomé dívce či beatem rozezvučí naše údolí. Pod těmito melodiemi možná zjihne nejedno srdce squaw i bojovníků a dá sílu míze v kůrách stromů našeho ležení,“ uvádí Martin Věchet.
„S vybubnováním jednoho z headlinerů letošního trutnovského festivalu uvádíme do života i nové festivalové stránky a zprovozňujeme oficiální facebook,“ říká Eva Navrátilová.
Eva Navrátilová, 775 629 628, eva@festivaltrutnov.cz
Martin Věchet, geronimo@festivaltrutnov.cz
Doposud potvrzené kapely – Open Air Festival „Trutnov 1987 – 2010“:
Manic Street Preachers
Rachid Taha (dz-fr)
Senser (gb)
Irie Révoltés (d-fr)
Elvis Jackson (slo)
The Flying Eyes (usa)
Trunk Show (usa/de)
Tower of Dudes (cz/usa/can/gb)
Čankišou
Jiří Schmitzer s kapelou
Sto zvířat
Lanugo
Garage & Tony Ducháček
Už jsme doma
Kurtizány z 25. avenue
Jana Koubková a její bubenická jednotka
N.V.Ú.
Charlie Straight
Lesní zvěř
Happy To Meet
Karel Kahovec a George & Beatovens
Ještě jsme se nedohodli
Švihadlo
Al-Yaman
Petr Váša a Ty syčáci
Pražský výběr II.
Hi-Fi
2Wings
Psí vojáci
Duende
Hana a Petr Ulrychovi & Javory
Monkey Business
Plastic People of The Universe
Pipes and Pints (cz-usa)
Ivan Martin „Magor“ Jirous
Dáša Vokatá
Evolution Dejavu
Prouza
Umělá hmota (v původním i současném složení s hosty)
Luboš Pospíšil a 5P
Květy
Vlasta Třešňák & Band
Neočekávaný dýchánek
Znouzectnost
Nahoru po schodišti dolů band
Poletíme
Elena Sonenshine & Jocose jazz
The Doors revival
Poslední výstřel
kouzelník Jozef Talostan (sk)
