Musím opravdu složit poklonu pánům dramaturgům, jaké lahůdky nám na čtvrtý Crossover Sickfest připravili. To už nemůže být náhoda, že pořadatelé vyberou z tuzemské tvrdé scény pokaždé opravdové skvosty a navíc je dokážou dopravit do zastrčeného kulturáku kdesi v kopcích. Každého neznalého musí lokalita trochu odrazovat, ale jakmile vstoupí do útrob sálu, dostane se do organizačně profesionálně zvládnutého prostředí, za které by se nestyděly ani nejvyhlášenější pražské kluby. Jo, asi to je v prvních pár vět patrné – jsem z uplynulé sobotní noci nadšen. Konečně někdo jasně ukázal, že kvalitní metalové kapely se neschází jen v desetitisícových městech a že nemusíme cestovat bůhví jak daleko za dobrou muzikou.
Letošní ročník otevřel „local hero“, turnovská velmi dobře známá goticko metalová formace Nothingham. Pánové si na nás připravili standardní progresivní nálož energie a navíc přivezli i nějaký ten novější kousek ze své tvorby.
Prvním velmi příjemným překvapením byla pro mě dodnes neznámá partička poctivých českolipských hudebníků Area Core. Parádní hardcorek s melodickými kytarovými vyhrávkami, který vybízel ke skákání od prvních okamžiků. Z kluků na pódiu čišel optimismus a nadšení, což se přelévalo do celého sálu. Rozhodně nejsympatičtější kapela večera. Doporučuji na živo.
Po krátké pauze na zvučení se na nás vrhli zkušení pražští rockeři Checkpoint a ani v tomto případě nezůstala po pár minutách na účinkujících nit suchá. Valili do nás příjemný crossover tentokrát s českými texty a lidí v sále přibývalo…
Českobudějovičtí Seven už mají na tuzemské hudební scéně své pevné postavení, tedy ani tady se pořadatel s výběrem nemýlil. Do pestré směsice dnešních kapel přidal pořádnou dávku melodického metalu. Kluci hýří na pódiu nápady a dobrou náladou a mohli jsme se tedy dočkat například akuvrtačkového kytarového sóla nebo spousty akrobatických výměn nástrojů. Zatímco Honza Běhunek dodává hudbě šťávu svými rychlými a precizními vyhrávkami, Lukáš Písařík dotváří vizuální show. Na živo opravdu příjemné.
Zřejmě v sále nebyl nikdo, kdo by před CS4 slyšel o rakouských mladících Red Square Scenario, ale určitě se po akci najdou tací (včetně mě), kteří jejich tvorbu dodatečně zevrubně prozkoumají. To, co jsme zažili nebyl ledajaký metalcore – tahle banda pařila jako Textures a The Dillinger Escape Plan dohromady. Až jsem chvílemi chtěl zpěvákovi podat pomocný inhalátor, protože jeho řev mi napovídal, že to jeho hlasivky a plíce už dlouho nemůžou vydržet. Navíc díky parádnímu nazvučení se z toho nestala často slýchávaná hluková koule… Prostě totální nasazení, které se postupně přeneslo i pod pódium. Geniální tečka na závěr a jestli tohle chtějí pořadatelé příště přebít, budou se muset vytasit opravdu s něčím pořádným.
Každopádně se těším, že se o to pokusí a na příští podzimní akci rozhodně nemůžu chybět.
Crossover Sickfest vol.4 – metalové šílenství pětkrát jinak 1 komentář reakcí