Letos jsem, jako předchozí čtyři roky, pracoval na Benátské Noci jako bedňák. Proto tento report bude netradiční v tom smyslu, že nebudu popisovat, jak která kapela hrála. Zaměřím se místo toho na detaily ze zákulisí, kde jsem strávil většinu festivalu.
S přípravou festivalu jsme začali v neděli 24.7. Do úterý 26.7. se nic důležitého nedělo. Stavěli jsme ploty, na ně natahovali jutu, vysekávali trávu, přemísťovali Toi Toiky…
Ve středu 27.7. přijely první kamióny s pódiem a pro nás začal první těžší den. Byla to ta samá scéna, se kterou jel Pink Panther fest svoje turné a na Malé Skále zase vyrostlo větší pódium (vzhledem k tomu, že se scéna každý rok rozrůstá, se děsím toho, co přijde příští rok). V kempu se také objevily první čtyři stany.
Ve čtvrtek 28.7. přijely kamióny se zvukem a světly. Pamatuju si , že ten den to bylo nechutně, příšerné vedro. Je to ten den, jak někde v Plzni naměřili 38,3 stupňů. Nevím, jaká teplota byla na Malé Skále, ale vím, že v tom kamiónu se existovat nedalo. Pot z nás cákal a ven na sluníčko jsme se chodili ochladit.
V pátek 29.7. se měly v poledne otevřít brány festivalu. To dopoledne bylo pro bedňáky dosti hektické. Každý finišoval, a tak nás honili od jedné práce k druhé. Když se začalo hrát, všem se ulevilo, i nám… Bedňáci totiž během festivalu stěhují kapely z auta na pódium a po koncertě zase zpět. V praxi je to práce třeba na 10 minut a potom půl hodiny volno. Jediný problém je, že celou dobu musíme být po ruce, a tak jsem nemohl fotit, jak jsem chtěl. Ten den jsme nebyli rozdělení na směny a všichni jsme tam byli cca 20 hodin v kuse… Okolo půlnoci poprvé zapršelo, ale to bylo maximálně příjemné osvěžení po horkém dni. Když hrál Kabát, bylo vidět, jak je pódium postavené přesně jim na míru. Vždyť se stejnou scénou i realizačním týmem odehráli celý Pink Panther fest. I koncert který odehráli na Benátské byl naprosto stejný…
V sobotu 30.7. nás naštěstí rozdelili na dvě směny. Naneštěstí jsem schytal tu první, a tak jsem se vyspal krásné dvě hodinky. Celou dobu jsme měli normální veget, jen mi zakázali v pracovní době fotit. Když končilo vystoupení Anety, začaly padat první kapičky, na Chinaski pršelo celou dobu. V areálu se pomalu začaly tvořit kaluže a promoklí lidé odcházeli. Poslední zahráli Čechomoři, na které zůstalo odhadem asi jen 300 statečných. Přestože do konce měli hrát ještě tři kapely, pořadatel produkci ten den ukončil.
V neděli 31.7. jsem ráno normálně přišel na směnu a nestačil jsem zírat. Na scéně se nehehrálo, v areálu ani noha, všude bahno a místy 20cm kaluže. Později mi pořadatel řekl, že nedělní produkce byla z technických důvodů zrušena. Pro nás, bedňáky, to znamenalo dát se zase do bourání. Během neděle jsme naložili zvuk a světla. Ten den jsem si ještě z vesela pohazoval s bednama.
V pondělí 1.8. jsme bourali pódium a stage. Všichni byli už od rána totálně vyflusaný, práce šla pomalu a nikomu se nechtělo dělat. Byl to nejnáročnější a nejvopruznější den celý BN. Navíc jsem se večer zmrzačil, když jsem si vymknul palec na pravý ruce.
V úterý 2.8. bedňáci balili ploty. Já jsem se kvůli svému zranění dal ke sběračům odpadků, abych si šetřil ruku. Po uklizení celého areálu brigáda na BN pro letošek skončila. Třeba snad příští rok to postavim znova:-)
