Téměř před měsícem se konal koncert Tří Sester v Kardašově Rečici. A já vám s omluvou za zpoždění přináším pár postřehů z této akce.
Myslím, že skupinu Tři Sestry není potřeba nějak představovat. Možná jen několik slov o místě konání. Kardašova Řečice je menší obec ležící asi 15km východně od Veselí nad Lužnicí. Jeden kostel, menší nákupní středisko, náměstíčko, pár hospod a jeden proflákej kulturák. A právě v něm se odehrávají jedny z největších koncertů na jihu Čech. Sestry tady pravidelně vystupují +- ve stejný datum již pěknou řádku let, a tak se tato akce stala pro nemalou skupinu fandů tradiční podzimní „zábavou“.
Na akci jsem se dostal až po 10h. V okolí kulturáku, mimochodem nalézajícím se v těsné blízkosti místního hřbitova, byla spousta zaparčených aut a zábava se rozjížděla nejen v objektu, ale i v přilehlém parčíku. Uvnitř dohrávala spřátelená supportní skupina Doktor P.P. a já se směle mohl připojit k davu mířícímu k pípám. Fronty na pivo, to´t asi největší problém takovýchto velkých akcí v nevelkých kulturácích. I přesto, že se majitelé snažily tyhle neduhy odstranit a za poslední dva roky udělali spoustu práce. Téměř kolem celého parketu vybudovali dlouhý bar a zvýšili několika násobně počet personálu, tak se jim to úplně nepodařilo. Ale ono to ani nejspíš nejde, když většina návštěvníků je schopna držet krok s pípou (objem kapaliny odtočené pípou se rovná objemu kapaliny protýkající hltanem). Dal jsem si taky jeden kousek, domluvil úschovnu fotobatohu za barem hned vedle parketu a hledal vhodné místo k focení. Tady jsem trochu narazil. Nejsem zrovna velkého vzrůstu a pořadatelé na mě připravili větší zábranu než jsem čekal v podobě mohutné konstrukce na repráky od země až po strop, ale hlavně zamezující přístup ze strany k pódiu a železný plůtek sahající k úrovni hlavy z čela pódia. No, zalez sem si mezi repráky a bojoval o nějaký ten úlovek pro vás.
Již dostatečně zahřáté pípy si mohli trochu odpočinout, neb na pódiu to rozjížděla formace Tři sestry v plném složení. Krákora Lou Fanánek Hagen, basák Ing. Magor, harmóně Supice Veronika, kytarista Ronald Seitl a Zdeněk Petr, bubeník Franta Vrána, saxofónista Jaroušek i houslista Franta Kacafírek. Bohužel vypadl mi pisálek, a tak se musíte obejít bez výčtu písní toho dne odehraných. Foťák chytající světlo na pódiu to prostě nestíhá. Ale i tak vám mohu potvrdit, ze to byla pěkná mela co předváděli ti na i pod pódiem. Důkazem tomu byly i přídavky, které snad trvaly déle než samotný koncert i s přestávkou, v polovině koncertu, která je již také tradiční. Všimněte si jedné z fotek Lou Fanánka jak už zoufale kouká na hodinky. To bylo asi po třetím přídavku. Nakonec byly snad všichni spokojeni a sestry si mohly dát taky své zasloužené orosené. A co jsem zaslechl, tak si jich dali více jak méně. Nejspíš ve výčepu hned vedle parketu. Já jsem šel ještě s pár přáteli zkusit štěstí do některé z hospod nedaleko kulturáku. Překvapení bylo, že všechny ty hospody byly již zavřeny a to nebylo víc jak něco málo po půlnoci. Podnikatelé v Kardašce asi nebudou zas tak podnikavý. Zachránila nás nedaleká benzína, kde nám slečna u obsluhy prostrčila skrz bezpečnostní okénko pár lahváčů.
Co říct závěrem. Akce v Kardašce jsou opravdu tradiční a nikdy nezklamou, respektive vždy odjíždíte s velmi kulturním zážitkem. Mohu jen doporučit akce chystané na zbytek roku a to: hned za týden 18.11. Krucipüsk + Debill Heads a 2.12. Wohnout + Vypsaná fixa
