V úterý 2.května se na lehkoatletickém stadinu v pražském Edenu konal Pražský Majáles 2006. Byla to velká akce a dle mého názoru se letošní ročník zařadil mezi TOP české festivaly. Přečíst si můžete hned dva reporty…
Když se minulý rok před vysokoškolské koleje na Jižním Městě naměstnalo tisíce lidí na ne příliš rozlehlé parkoviště a do toho začalo ještě pršet, přiznávám, že jsem si kapely v tlačenici tolik neužil. O to více jsem byl překvapen jak se podařilo organizátorům vyřešit hlavní problém s umístěním letošního ročníku oslav jara, mládí a studentstva vůbec. Na Pražský Majáles 2006 jsem se skupinou přátel dorazil po šesté hodině před vchod lehkoatletického stadionu Eden očekávajíce „pořádnej bigbít“. Rektor VŠE, který nad akcí převzal záštitu, nám totiž slíbil na druhý den volno, proto jsme mohli hodit starosti za hlavu a užít si volna.
Prazsky_Majales_2006_016.JPG Prazsky_Majales_2006_028.JPG Prazsky_Majales_2006_036.JPG Prazsky_Majales_2006_050.JPG
Tleskač Cocotte Minute Horkýže Slíže Polemic
První kapelou, která měla tu čest prověřit náš trénovaný sluch, byla formace BUTY. Po chvíli jsme se přesunuli na Metropolis stage, která byla mimochodem velice šikovně postavena tak, aby se s Unreality stage nepřeřvávaly. Poslechli jsme si Ready Kirken, kteří sice moc nového nepředvedli, přesto byli zaslouženě obecenstvem odměněni. Od pop-rocku se Metropolis začala ubírat spíše k taneční muzice (Skyline, Mp&The Nihilists), která mi není tolik blízká a proto jsem se vydal poslechnout si skupinu Kryštof. Pro R. Krajča a jeho spoluhráče to byl podle jeho slov letos jediný pražský koncert, jelikož jsou už nějakou dobu zavřeni ve studiu a pracují na nové desce. Přehráli všechny známé i neznámé písně – nějakou novou o mažoretovi (jediné slovo, které mi utkvělo v hlavě. pozn. autora). Již se schylovalo k půlnoci, když na pódium vtrhli J.A.R a opět dokázali, že jsou páni muzikanti. Škoda, že jsem slyšel jen několik pro mě neznámých písní a musel se vydat domů. Petr
Prazsky_Majales_2006_053.JPG Prazsky_Majales_2006_061.JPG Prazsky_Majales_2006_076.JPG Prazsky_Majales_2006_095.JPG
Buty Ready Kirken Kryštof Skyline
Vojta napsal:
V rámci akce Český majáles 2006 (majáles, jak píšou na webu, je „studentský svátek, oslava krás studentského života, ale také prezentace studentských dovedností“…co to? asi dovednosti pití piva), v který jsou sdružený ty největší český majálesy, proběhl v úterý 2. května na stadionu v Edenu majáles pražskej. Program sliboval 2 stage a celou řadu slibných jmen, namátkou Kryštof, J.A.R., Horkýže, Skyline …(kompletní program vzadu).
Zrovna já teda nedorazil úplně brzo, někdy na začátku Polemicu, Horkýže dohrály, ještě než sem se stačil rozkoukat po areálu. Z něj musím vyzdvihnout luxusně krátké fronty na pivo (tedy v té správné části areálu u píp, jinak samozřejmě delší až nechutně dlouhé, viz. stánek na straně u vstupu, kde někteří nejspíš ještě čekají) a modrý stánek společnosti, co prodává cigarety LM, kde jste se mohli zaregistrovat a vyhrát triko. Sotva jsme stihli dát 3 piva a už začly hrát Buty, který jednak nijak zvlášť neoblibuju, ale hlavně mě vyloženě sral Pastrňák (zpěvák a hlavní xicht kapely), protože pořád ironicky mlel něco o tom, jak sou ty študenti študovaný děsně chytrý a on chudák řepoň blbej (podotýkám, že to vyznívalo – aspoň mě – dost jízlivě a ironicky, říkal sem si, že dělat si prdel zrovna z vysokoškoláků a ještě k tomu na majálesu je docela kokotina). No prostě jsme se radši přesunuli na horní stage a mrkli na kapelu Ready Kirken, ale nijak aktivně, spíš jsme se vedle povalovali na zemi a pili pivo. Kolem půl osmý už jsme byly dole na Kryštofy, který zahráli pár starejch známejch kousků a taky nějaký neznámý z novýho alba (které kapela momentálně natáčí, tudíž koncertují minimálně, dokonce, jestli jsem dobře slyšel, byl tenhle koncert do konce roku jejich poslední pražský). Kryštofové se mi docela líbili. Mnohem víc se mi ale líbila kapela Skyline, na kterou už navíc pařil velmi slušněj kotel lidí, na mě osobně teda bylo ještě moc brzo, ale i tak bylo moc zábavný je vidět na živo. Následující zhruba hodinu a půl, tj. vystoupení Tata Bojs a MP&The Nihilist, strávila naše crew sbíráním sil a doplňováním tekutin v back stage, takže výše uvedené jsem neviděl, jen konec Tata Bojs, a pěkný, maj to kluci prostě vychytaný. To ale jen v rychlosti, za chvíli jsme se přesunuli na pro mě celkem zlatej hřeb večera, a to vystoupení skupiny Sunshine. Užil jsem si ho skutečně náramně, téměř hned jsme se prohopsali až k nášlapům a začlenili se do kvalitního kotle, chvílema to vypadalo skoro jako opravdový pogo. Lidi prokázali pěknou výdrž a pařili se stejným nasazením celej koncert. Prostě až na toho kluka co mi hlavou málem vymlátil zuby úplně perfektní zakončení celý akce.
Pražskej majáles se bezpochyby zařadil hned za záda největším českem festivalům a my už jsme teď zvědaví, čím nás překvapí příští ročník.
