Neskutečnou pařbu a totální šílenost mohli zažít návštěvníci akce, pokud si z oslav 20. výročí Sametové revoluce odskočili do Abatonu poslechnout hudbu „lehce“ extrémnějšího ražení. Lehce asi v tom smyslu, že kdyby něco podobného zaznělo před dvaceti lety komunistickým pohlavárům do ucha, pánové by si asi dobrovolně nechali poslat pro svěrací kazajky :-) Máme jinou dobu a alternativní (i když čemu už dneska můžeme říkat alternativa) hudební žánry nám kvetou. Toho důkazem byl solidně napěchovaný Abaton…
A kdo že nám to ten večer zahrál? Roli ohřívače okolního ovzduší se jako první chopili The Ghost Inside, během jejichž krátkého setíku se pomalu pod podiem začala štosovat hlava vedle hlavy. Moderní metalcore řízlý HC byl v rámci turné zvolen dobře, ale mě nijak výrazně neuchvátil. Kluci do toho prostě řezali, technicky to zvládli, poslouchat se to dalo…ale myšlenky mé i několika okolních bytostí byly už nasměrovány na zajímavější kapelky.
Jednou z nich byli chicagští Oceano, jejichž poslední počin Depths jsem trestuhodně do onoho večera vynechal, a tak jsem se spíš bavil celkovou atmosférou. Největším lákadlem (kromě pořádnýho deathcore nářezu) je zde bezpochyby zpěvák Adam Warren. Charisma wrestlera, neskutečnej hlas a dav pod podiem nám začíná pořádně vřít …
No a pak konečně nastoupili ti, kvůli kterým jsem si nemohl tuhle noc v Abatonu nechat ujít. iwrestledabearonce – stejně šílené, jako zní název kapelky, je i dění na podiu. Krysta Cameron v květovaných šatičkách a punčocháčích střídá (teda za pomoci efektu) čistý vokál s brutálem, který by ji mohl závidět kdejaký snažící se deathmetalista. Pokud se zaposloucháte do jejich hudby, uslyšíte pestrý mix žánrů a vychhytávek… no a pokud se nezaposloucháte, uslyšíte pořádnou šílenost :-) Tahle partička naštěstí nestojí jen na „zjevu“ Krysty, ale za znínku stojí i Steven Bradley, který jakoby si vypůjčil vizáž Johna Lennona a mozek Marka Davida Chapmana… Jako celek to všechno šlape naprosto parádně a já jsem moc rád, že jsem mohl být u jejich první zastávky v našich končinách.
Rozehřáté publikum nepřestalo pařit (taky i díky rychlému zvučení) ani na As Blood Runs Black, kteří předvedli směs metal a deathcoru. Pro mě dost nečitelné, proto jsem svůj objektiv, podobně jako asi většina návštěvníků, mířil na blonďatou slečnu za kytarou… takže víc vám k vystoupení nemám co říct :-)
Ještě jsem neviděl, aby si někdo při řádění na podiu dokázal utrhnout džínovou nohavici nad kolenem – teda až do tohoto večera, kdy jako třetí hlavní hvězda vystoupila partička Horse The Band. Na živo jsem je viděl poprvé, ale doufám, že ne naposledy. Titul o nejlepší podiovou show u mě zaslouženě vyhráli a především zpěvák Nathan Winneke mocně podporovaný Erikem Engstromem byli opravdu zábavní. Nepřekonatelně vtipná komunikace s publikem a Erikovo předříkávání českých slovíček skvěle doplňovaly jejich výstup. To, co hrajou se dá nazvat spoustu jmény, ale mě se zalíbilo označení nintendo-core, které pěkně nanačuje pískavé, kvákavé a jiné zvuky, které Erik na svůj přístroj vytvářel. Atmosféru nelze popsat strohými fakty – jako že Nathan si nechal líbat stehna a ukazoval spodní prádlo – tahle show se prostě musí zažít na vlastní smysly… (velmi zajímavou zpověď si můžete přečíst na osobitě pojatých stránkách kapely, které jsou asi naschvál neuzpůsobeny pro jakýkoliv prohlížeč)
Zbytek noci byl chtě nechtě pro mě jen slabým odvarem atmosféry „Koníků“… Charismatičtí angláni Architects mají sice našlápnuto k pořádné kariéře (v UK byli dokonce hlavní hvězdou programu tour) a na deskách zní opravdu zajímavě, ale na živo mě až tak neoslovili. To neplatilo o zbytku davu, který řádil o stošest, texty zněly z prvních řad, letci do oněch řad skákali, jednoduše vydařené vystoupení.
Jako poslední vletěli na scénu Despised Icon. Brutální deathcore smršť, která byla více než důstojným zakončením extrémního večera. Tahle partička zničila zbytek bláznů, kteří ještě řádili pod podiem, a tak se mohl Abaton ještě před půlnocí v klidu vylidnit. Tahle sestava a zážitek se bude jen těžko překonávat, ale jako spousta dalších se těším, že se o to zase někdo pokusí…
