Saturday night is over, ale užili jsme si ji vrchovatě! Koncerty MB´s začínají tradičně stržením opony, aby napětí diváků ohledně kostýmů kapely vydrželo až do poslední chvilky. I my jsme si říkali, jaké dresy zvolí muzikanti pro tuto tour, kterou propagují novou desku „Happiness of Postmodern Age“, která vyšla na počest MDŽ, přesně 8.března.
A opět jsme nebyli zklamáni! Matěj oblékl slušivou uniformu pražských popelářů (zřejmě si plní dětské sny) a zbytek kapely byl nasoukán v jednotném úboru – igelitových pytlích na odpadky. Jedině Tonya vyčnívala, protože její igelit byl slušivě střižen do tvaru šatiček.
V úvodu nás kapela zavalila směsí melodií všech svých hitů….a pak se s námi rozloučila! Děkovačkou!!! Zato první přídavek byl vydatný, trval téměř dvě hodiny. Zazněly staré osvědčené fláky i ty zbrusu nové z poslední desky. Některé písničky se díky sólovým výstupům protáhly na poctivých deset minut, ale nuda to rozhodně nebyla. Všichni museli smeknout před kytarovým mistrovstvím Oldy Krejčovse s rumcajsovským vousem a spodky, které si beztak zapůjčil od téže večerníčkovské postavičky!?
Po necelé hodince muziky se Matěj odvážně pustil do vyprávění nezáživných historek z dětství, kapela si zřejmě potřebovala oddechnout… Parodie na talkshow z pódia přímo cákala, Jägermeister jakbysmet, stejnojmenná firma totiž byla sponzorem večera. Nemálo šťastlivců tak mohlo svlažit hrdlo lahodnou kořalkou servírovanou Matějem, Romanem či Tonyou.
Návštěvníci koncertu roztávali přímo úměrně rozdávaným panákům. Když potom Matěj zavelel k svlékání triček pod průhlednou záminkou, že nebude zpívat, dokud se alespoň tři páni a tři dámy neodhalí, během několika minut mu odvážlivci obou pohlaví vyhověli.
Kapele se dokonce podařilo vyhecovat jednu fanynku ke společného zpěvu, byť spíše symbolickému.
Přes všechny komické a parodické vstupy kapela nezapomněla, že jsme přišli kvůli jejich skvěle šlapající funky machine a dala nám přesně to, co jsme od ní očekávali. Výbornou muziku v podání lidí, kteří se navíc nebojí si ze sebe udělat legraci.
Text: Andrea Stárková, foto: Jitka Maděrová
