Metalfest 2013

Metalfest 2013

datum: 31.5.- 2.6.2013
místo: Amfiteátr Lochotín – Plzeň

Rok se s rokem sešel a opět se načala další sezóna open-air festivalů. Stačí ovšem otevřít jakékoliv médium a nemusím snad ani psát, že událost v Plzni dost zmasakrovalo počasí. To, co se z počátku zdálo jako slabší nepříjemnos,t se změnilo v totální průšvih a republika dostala opět patřičně na prdel. Dá mi nyní dost práce vyhnout se komentářům a polemikám kdo, kdy, co a jak zanedbal, ale už se stalo, a tak se pokusím držet hudebního tématu.

Pátek: 31.5.

Stokrát obehrané, že úvodní kapela to nikdy nemá snadné se opět potvrdilo, a tak kluci z POWER 5 začínali před skoro prázdným amfíkem, který se díky dešti začínal měnit spíš na kaskádová rýžová políčka. I já jsem dal spíš přednost dění v sousední ZOO, kde skupina Citron křtila mládě tučňáka a zároveň byl předán pořadatelem koncertu šek pro zvířátka. Osobně hodnotím jako velmi sympatický počinek.

Díky tomu jsem trochu prošvihnul i druhou v pořadí, tuzemskou SALAMANDRU, ale potkávám je už tak často, že příliš neželím a kapela snad promine. Navíc u mě dochází k poznání, že to, co se valí z hůry, technice moc nesvědčí a nadšením zrovna nejásám. Tím u mě začíná boj o nacházení suchých míst, kterých je skutečně dost poskrovnu.

Další v pořadí, již zmíněný, CITRON dali alespoň částečnou naději, že by se počasí mohlo umoudřit, ale nakonec v jejich celkem dost slušném setu opět promluvil liják. Přesto musím říct, že kapela jakoby chytla druhý dech a z pódia se valila celkem slušná dávka energie a jak tak nějak nemusím Radegasta, tak fláky z Plni energie se mi zamlouvaly velmi.

Následnou kapelu asi nemohu říct, že přímo žeru, ale jejich vystoupení dám kdykoliv. CRUCIFIED BARBARA mají u mě vždy volno z mnoha důvodů, a tím základním je, že to je rock, který si na nic nehraje a je poctivý. Navíc celkem slušně vyvážený nepřeslazeností a zbytečným extrémem. Navíc je to i velmi dobře koukatelné, a mě tak i napadá, která z těch švédských rockerek je podle vás nej.

Netuším jak moc mě holky dojaly, ale další v pořadí, PINK CREAM 69 se mi líbili velmi. Nevím, zda to bylo zvukem, který se v tu chvíli dost fajnově nesl amfíkem nahoru. Nebo že trošínku opadl déšť, ale fakt mě to dost bralo. Za mě osobně musím říct, že velmi dobrá práce a líbilo velmi.

To samé musím říct k následné kapele U.D.O., která dala svůj set hlavně ze své tvorby a bylo na chlapech znát, že je to baví víc, nežli když jsem je viděl posledně ve Slivovicích. Rozehřálo to i fans, a tak konečně vznikl patřičně se vlnící ( i když stále pláštěnkami šustící) kotel. Navíc kapele stačí dát v přídavku pár fláků z Udovo kdysikapely a je jasné, že celej amfík je na kolenou. A z nehynoucích Metal Heart, Fast As A Shark, Balls to The Wall – kdo by nebyl.

Padla tma do údolí i na pódium a kapela SATYRICON začala servírovat svůj příděl temné muziky. Nemohu nyní říct, že bych byl z produkovaného nějak extrémě odvázanej, ale stejně tak nemohu říct, že je to špatné. Navíc dost slušně o sobě dávali vědět fans, takže je vše v pořádku. Další koment nebo hodnocení by nebylo ode mě fér, protože jsem po celém dni měl především deště po krk, a tak jsem se z areálu vyexpedoval a koncert jsem neslyšel. Proto by se hodilo nějaké hodnocení od vás.

Sobota: 1.6.

Pokud mi bude někdo vyprávět, jak je romantické, pokud kapky deště bubnují na střechu a jak krásně se pod tím spí, tak ho po zážitku z Plzně zaručeně sejmu. Romantičtěji mi bude znít zubařova vrtačka a o močopudnosti zmíněného bubnování, bych mohl napsat román.

Nevím nyní co říct na svojí obhajobu, že jsem úvodní kapely soboty prostě nedal, ale nedal. Přiznám se bez mučení, že vše mokré a odejivší první cvakadlo (snad ne na věčnost) mě trochu přibrzdilo v elánu chutě vstát a jít se kochat kapelama. Navíc drobná peripetie s nutností opustit parkovací louku, která se dost vydatně proměnila spíš v parkovací past, mě také v rozletu do amfíku přizdržela. Tímto bych i rád poděkoval partě nadšenců, kteří mi pomohli vytlačit auto a díky nemožnosti zastavit, jsem slova díků ani nestihl říct. Chlapi, díky moc. Bez vás bych tam byl ještě asi na podzim, nebo by mě musel lovit traktor, jak k tomu došlo v pozdějších hodinách u jiných. Ještě jednou díky.

Do areálu jsem tedy dorazil až když hráli EX DEO a i když se mi osobně kapela i muzika líbila, opět nastal nekončící boj o sucho. Ani ne tak pro mě, jako spíš co se týká cvakadla, kterému skutečně déšť nevyhovuje. Sám osobně jsem na mokro rezignoval a maximálně jsem marný boj s vodou podtrhl nákupem velmi elegantních gumáků.

Následnou úderku MILKING THE GOATMACHINE tak nějak nemusím a v dešti už vůbec. Nejde mi tak o jejich muziku, ten grind je celkem výživnej, ale nějak mi to celé neladí i když nevím přesně proč. Zkoušel jsem kapele přijít na chuť už na potřetí a opět to nevyšlo. Přesto je jasné, že svoje fans zaručeně mají, když se člověk podíval kolik kozlíků (myšleno koupených masek) během dne potkává. A pokud to byl stále jen ten samý, tak příště udělám od hrušky i kontrolu kolku.

Nyní zatím marně hledám slova pro hodnocení, spíš koment k další kapele, kterou byli BLOODBOUND. Byl to už asi čtvrtý kontakt s jejich tvorbou a stále nějak nevím, kam přesně to mám ve svém vnímání zařadit. Někdy na mě celá kapela působí spíš jako vatička vyplňující pro pořadatele prostor mezi programem těch zajímavejch. Nechci se kapely ani jejich fans nějak dotknout, ale osobně jsem na jejich tvorbě neshledal nic tak zásadního, že bych se bez nich nemohl na jakémkoliv festivalu obejít. A jsou skutečně skoro na každém.

Pokud potkávám na skoro každém festivalu kapelu KATAKLYSM, mám z toho přesně opačný pocit. Je to stále dobré, výživné a má to koule. A navíc kapela neváhala a šla moknout na ten předstupínek u podia, aby byli blíž fans. Super, i když tam samozřejmě nebyli celou dobu.

Následná švédská KATATONIA do mě osobně nalila svůj šálek melancholického black/death/doomu s takovým umem, že mně v součtu s počasím už asi myšlenkovitě nemohlo být hůř. Když se tak člověk zaposlouchal, díval se střídavě na nebe a stage, tak jsem si tak říkal, ještě že není podzim. To bych vyměnil zcela mokré popruhy od cvakadla za konopné lano. Fakt hustý.

Závěrečná kapela dne, finská SONATA ARCTICA,  pro mě osobně už není nijak objevná, abych byl u vytržení, ale stále plný kotel fans to baví, takže pohoda. Opět nechci hodnotit nijak negativně, to skutečně ne, jen mi nějak přijde, že kdysi moderní trend power/speed/symfonic/melodic/and some, metal je už trochu obehraný a sotva kdo přijde v tomto s něčím novátorským. Ale jako tečka dne, proč ne.

Neděle: 2.6.

Nikoliv časné, ale probuzení, doprovázela slova klasika, „Chčije a chčije“, a tak se do areálu opět moc nechtělo. Ale na druhou stranu, když už je člověk na místě, tak je ne zcela od věci dojít kouknout co se děje.

Kluci z ENFORCER si myslím mají docela slušný potencionál a rozhodně nebýt jak bylo, určitě bych je dal rád k poslechu. Pokus se sednutím si na promáčenou lavičku nějak nevyšel, ale třeba se příště nějak zadaří lépe a budu mít lepší možnost.

Stále stejný KREYSON (i když zařadili jednu novou skladbu) je takovou sázkou na jistotu, ale jsem vůči jejich tvorbě trochu vyhrazený. Jasně svoje fans mají, ale nejsem z jejich kolektivu, a tak opět prchám do nedeštiva. I když musím uznat, že Láďa to stále ještě dává slušně a stejně tak celá kapela, včetně nového bubeníka, jsou coby muzikanti super.

Následné kapely, počínaje dánskými MERCENARY, jsem dával už jen tak na půl oka a myslím si, že by ode mě nebylo příliš fér, pokud bych nějak vnášel do komentů příliš osobních invencí. Jak vůči kapelám, tak vůči čtenářům. Hodnotit nebo dávat názor, pokud člověk neviděl, neslyšel (pořádně) mi nepříjde úplně košér. Možná by mohl někdo z vás. Nejsem proti.

Proč jen vlítnu na pár taktů a na „šmíráka“ při kapelách nedělního odpoledne bylo jasné díky počasí a mě díky jejich složení. Nevím jak to mají jiní s německými VARG, ale moje krevní skupina to tak trochu není. Možná by mi mohl i napovědět co je zázračně ohromujícího na „warpaintu“ alá bejt červenočerně zmazanej jako dobytek a pak s vizáží slušňáčka co vzal na víkend „draka“ od maminky chropto-chrčet do mikráku druhej hlas. Možná jsem stará konzerva, ale dojem, že pokud má někdo tendence vyvrhnout hlasivky v drtivém tlaku jak od zvracejícího dřevorubce, tak by měl vypadat jako chlap, mi nikdo nevezme. Kapele i fans sorry, ale image ani muzika(ryze osobní vjem) mě tedy nedostává.

Jiná kapitola jsou FREEDOM CALL, kteří mi nejsou proti mysli, ale tím, že jsem je dal nedávno v klubu a stále to hnusné padá z nebe, tak opět opouštím prostor. Mimo jiné v tom klubu to byla výtečná záležitost a fakt z nich byla cítit neskutečná energie.

Energie jde i z mužíků z lesa KORPIKLAANI, ale stále se nějak nemohu zbavit dojmu, že ta pecka co to byla, když jsem je zaregistroval před lety, už to není. Neříkám, a ani nechci říct, že je něco špatně, ale buď došlo na jistou míru obehranosti a nebo špatná shoda náhod a okolností. Únava, počasí, čekání na večer. Ale „Vodka“ rozpumpovala fans do běla, takže pohoda. Navíc kdo by si nezaskotačil, když je člověk celej scvrklej a fialovej.

Před pár lety jsem dal na doporučení koncert (pro mě) Ejsí/Dýsí Bastards australských AIRBOURNE a měl jsem tenkrát dost rozporuplné pocity. Takže když se objevili na pódiu, neočekával jsem nikteraký zázrak. Musím ale říct, že kluci buď vyzráli nebo to nějak někam posunuli a bylo to super. Nespadnu z muziky na zadek, fakt mám pocit jako bych vše co hrají už někdy od někoho slavnějšího slyšel, ale má to  v koncertní podobě něco, co bych rád, aby měly všechny kapely. A tím je energie, šťáva, drive, koule – nevím co ještě použít za slovo, ale musím cítit z kapely, že tím žije. A z těhle kluků jsem to cítil. Není to o tom, že lítaj po pódiu, jak urvanej vagón nebo že vleze někam( pro mě osobně) do nenávratna a nedostupna, ale je je to v nich. Za mě osobně super, super. I když s drobným kolapsem techniky, což mi před hlavní star celého víkendu dost pocuchalo nervovou soustavu.

Když tak mluvím o hlavní star, tak ta si dala díky přestavbě celého pódia hoďku na čas, ale sotva padla opona, tak každý musel uznat že to čekání stálo za to. Perfektní pódiové zpracování a sotva zazněly úvodní tóny intra z „candle“, tak mi naskákaly na zádech pralinky jak krtince. A ze zimy to nebylo ani omylem. KING DIAMOND jsou jednak legendou a jednak mnou dosti oblíbenou kapelou, takže jsem doslova hltal každou vteřinu, každej tón, pohyb. Neskutečné. Stejně tak následná „Welcome Home“ s kopírováním klipu ke skladbě, s příjezdem Kingovy babičky na kolečkovém křesle. Let me help you, out of the chair. To jsou šluky na záda a celej mozek nestíhá, neskutečné, prdím blahem. Následná „At The Graves“ je taky záběr, ale to bych tady vyjmenovával celej set list a to nechci. A navíc co skladba, to pro mě klenot. Takže jen už průřezem, „Sleepless Nights“, pak i lehký návrat k Marcyful Fate s „Come to the Sabbath“, „Eye of the With“…a v přídavku „The Family Ghost“, s následnou „Black Horsemen“ s pódiovým předvedením zrodu Abigail. Z věty „Now we´re finally alone, Miriam“ mám ty pralinky ještě nyní. Opravdu neskutečný zážitek a jsem rád, že jsem to vydržel do konce a skutečně nelituju. Stejně tak kapela došla osobně všem poděkovat, poplácat rukama s fans, bylo to super, super, super. Když nad tím tak přemýšlím, tak celý víkend bych nejspíš hudebně shrnul větou: „Woe, hrál King Diamond a pak ještě nějaký kapely, ale nevím jaké.“ A tak v rychlosti ke shrnutí.

Co říct na závěr? Samozřejmě, že k událostem co byly a ještě asi budou, přeju všem, aby to vše co se týká vody a všech starostí kolem, zvládli v co možná nejlepším a držím k tomu všechny palce co mám.

A co se týká muziky? Za rok zase znovu a doufám, že v lepším počasí – a pár kapel bych asi taky našel, aby se u nás objevily. Co vy? Tradičně – názory, postřehy, komentáře…

Metalfest 2013 3 komentáře reakcí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Nejnovější příspěvky

Na Aerodrome festivalu vystoupí Oscar and the Wolf!

Nahradí X Ambassadors, kteří odložili celé evropské turné. Na pátém ročníku Aerodrome Festivalu,

nabízí i domácí jména

nabízí i domácí jména

Program Aerodrome Festivalu se rozrůstá o tuzemské umělce – Marpa, Lenny, Support Lesbiens,

Aerodrome festival potvrzuje posledni zahranicni kapelu letosniho programu – Halestorm!!

Posledním jménem, které bude na letošním ročníku Aerodrome festivalu reprezentovat zahraniční rockovou scénu,

Aerodrome Festivalu bude kralovat Lana Del Rey

Aerodrome Festival korunuje letošní program jednou z největších hvězd současnosti – americkou zpěvačkou

Treti rocnik festivalu Rock Heart opet laka na atraktivni jmena – Sodom, Hammerfall, Epicu, Guse G nebo znovuobnovene Rage – Refuge

Rock Heart, který se za pouhé dva roky své existence stal jedním z

více...

Půjčovna lodí Jizera

Rádi bychom Vám představili novou půjčovnu lodí Jizera. Půjčujeme kanoe a rafty na řece Jizeře. Nejčastěji působíme na středním toku Jizery – mezi Spálovem a Příšovicemi. Na tomto úseku má Jizera charekter mírné turistické řeky. Vodácké vybevení půjčujeme za bezkonkurenční ceny. Navíc doprava lodí je zdarma.

Půjčovna lodí a Malá Skála patří neodmyslitelně dohromady díky jedinečnému spojení řeky a okolní přírody. Tak neseďte doma. Udělejte si vodácký výlet po Jizeře.

Související články

XIV. ročník festivalu Masters of Rock oznamuje hlavní hvězdy

XIV. ročník festivalu Masters of Rock oznamuje hlavní hvězdy

  14. – 17. července 2016 Vizovice, areál likérky R. Jelínek Hvězdami nejnabitější ročník festivalu

Citron přidávají další město

Jarní turné CITRON se rozrostlo o další město – těšte se na show v Tachově!

Předkapelou jarního turné Citron bude havířovský Bastard

  Nová comebacková sestava havířovské hard rockové kapely BASTARD, kterou po 20ti letech obnovili dva

Citron opět vyráží na turné

CITRON s Láďou Křížkem a Tanjou se vrací! Pro velký úspěch oznamuje jarní turné!  

Nové EP kapely Citron pokřtily české legendy – Dominik Hašek, Miloš Dodo Doležal a Jakub Ludvík

  I včerejší pražský koncert české metalové stálice v rámci Rebelie rebelů Radegast tour byl


Vyzkoušejte

Error, no group ID set! Check your syntax!

Upozornění

Doslovné, ani částečné přebírání obsahu není bez předchozího souhlasu redakce povoleno.

Copyright 2005 - 2010 | ISSN 1801-5921
Všechna práva vyhrazena | All Rights Reserved