místo: Tip sport Arena – Praha
čas: 22.3.2013
Jaro je podle počasí někde daleko před dveřmi, a tak nezbývalo, nežli se dojít přiohřát na zimní stadion při troše pekelných tónů. A kosa fakt venku byla.
Ani na staďáku nebylo o moc tepleji, a tak nedočkavě podupávám s očekávání první kapely. Zatím je trochu poloprázdno, ale s informací, že je vyprodáno se to snad zaplní a energie z fans snad trochu vzduch ohřeje. Nevím, jak přijala mrazivé počasí první z kapel večera brazilští SHADOWSIDE, ale horko jim asi být nemohlo. Nechci nyní tvrdit, že se zima nějak podepsala na výkonu, to opravdu ne, ale měl jsem z nich trošku rozpačitý dojem. Kapela hraje s nasazením, dává co zvládá a umí, a přesto to někde trošku stagnuje. Jasně, zvukař čeká až na hlavní star, stejně tak umáčknutí až k odposlechům nemohou dát show patřičnou razanci, ale přesto mě to vede k úvaze, čím tak zabodovali, že je kdysi zvolili mezi tisícovkou kapel pro jakousi cenu. Netvrdím, že je všechno špatně, jen musím přiznat, že mě z drobné letargie při poslechu dostal až cower od Motörhead. Nechci to smést ze stolu, to opravdu není záměr, jen mě to nějak extrémně neuchvátilo i když není nic konkrétního, co bych mohl kapele vytknout. Zajímavé.
Další v pořadí večera už byli ostřílení mazáci a při vyslovení GAMMA RAY asi není potřeba nic vysvětlovat a dávat hodnocení. Perfektní set, výtečná muzika a kapela i fans si to patřičně užili. Místy jsem měl i trochu pocit, že jim hlavní star dává příliš „vyžrat“ neutěšenou roli „předskokana“. Jak prostorem, tak zvukem; a možná i světly. Ale kdo ví. Jen mi to dalo vzpomenout na letní MOR (rok už asi nedám), kdy se obě kapely sešly ve stejném pořadí na hlavní stagei a podle ohlasu fans (tenkrát) Paprsky slušně Dýním „nakopaly hýždě“. Ale je to jen úvaha. Sám sebe nepovažuji za znalce tvorby Gamma Ray, takže co si vzpomínám, mě nejvíce oslovila skladba To the Metal a pak samozřejmě Future Word, která konečně dala i celý dav fans do patřičného pohybu a vlnilo se to i na ochozech. Celý set neměl chybu, ale vyjmenovávat všechny skladby fakt nedám. Shrnuto, sečteno, perfektní – podtrženo.
Nezbytný čas pro přestavbu pódia jsem vyplnil ještě nezbytnějším plněním plicních sklípků dehtem a mohlo se jít na hlavní star. Aniž bych chtěl cokoliv snižovat, zlehčovat, tak jsem sledování tvorby od HELLOWEEN vypustil už kdysi dávno a občas chápu proč. Ale toto tour jsem dát musel. Nevím nakolik z úcty k legendě nebo na kolik mě tam táhlo spojení obou kapel na vzpomínky začátků speed metalu. Ale už pojdme ke koncertu. Úvodní intro, pak chvilku napětí, co že se to děje za maskovací plachtou a pak už to valí Wanna be God z poslední desky, kterou samozřejmě vůbec neznám. V sále je to naštěstí jiné, a tak fans mocně ženou kapelu skandováním a zpíváním kupředu. Mě přivádí do přiměřeného varu až třetí v pořadí Eagle Fly Free, ale jen do chvíle nástupu zpěvu. Asi mě nyní skalní fans ušlapou nebo upálí za kacířství, ale nemohu se zbavit dojmu, že Derisovi to prostě někdy vyjde a někdy ani omylem. Nevím, jaký vliv na to má třeba vstávání, ale občas mě napadá proč raději neotočí mikrák do fans a nedá to raději odzpívat jim. Co se týká chronických fláků z obou Keeperů. Ale je to jen názor, každý máme nějaký.
Následující skladby jsou už z pozdější tvorby, a tak usedám kamsi do pozadí stadionu a čekám, co mě opět vytrhne z mírného „podřimování“. Co by to bylo za metalový koncert bez patřičného sóla na bicí? Takže provedeno, já smekám, bylo to super. Plyne to dál, přichází i má oblíbená If I Could Fly a jsem poměrně rád, že frontman svojí tvorbu dává obstojně. Drobná pauza, kapela se vrací s Are You Metal? a Deris v úboru s cylindrem alá Alice Cooper. Při Dr.Stein mám sice pocit, že to zní trošku divně, ale je to hit, tak se dá lecos odpustit. Pak přichází chvíle, na kterou jsem i čekal i se celkem těšil. Ke kapele se připojuje Kai Hansen a dávají společně jakýsi mix několika skladeb z ranné tvorby. Nevím proč, ale mám najednou pocit, že se kapela pozvedla jak Fénix a koncert, zvuk, atmoška má najednou „koule“ jak z bejka pod Viagrou. Průřez Halloween / How many Tears / Heavy Metal (Is the Law) dal zavzpomínat na dobu, kdy kapela u nás nehrála ani omylem a jejich desky se sem pašovaly. Výborný. Nostalgie. Spíš po mládí, nežli po té době. Jako závěrečnou pecku daly už obě kapely společně I Want Out a je konec. Závěrečné foto a jde se zpátky na mráz.
Co říct závěrem?? Dobrej koncert, dobré kapely. Ano, mělo to nějaké mouchy, ale ruku na srdce, co nemá? A když vezmu, že jsem pár tónů zpěvákovi neodpustil, tak na druhou stranu musím říct, že mě potěšil, že nezasypal dav svýma nadbytečnýma proslovama a jen se omezil na sto díků pro Prahu. Bylo to fajn, a ten závěr stál skutečně za to. Co vy?? Jaký je váš názor? Tradičně, jsem zvědavej…
