A nezaprší a nezaprší!! Tak by se dal popsat čtvrteční koncert megaprofláknuté bandy Divokej Bill na pražském stadionu Eden. Jenže ono někdy vůbec nezáleží na tom, jestli na vás z vrchu někdo sešle psí počasí – hlavně v případě, že jste oni zmiňovaní Billové! A tak si pánbůh kropil svou zahrádku už od nějakých 7 hodin večer a jak se zdálo, lidem to moc nevadilo…..
Divocí Billové si to letos prostě dávají – a to není žádná slovní hříčka, ale fakt! Jejich turné čítá neuvěřitelných 39 zastávek a lidé chodí a chodí. Jaký je na to recept? Těžko říct, protože, co si budeme nalhávat, mezi českými muzikanty je mnohem víc lepších kytaristů, zpěváků, bubeníků, basáků, textařů, atd., a přesto nikdo z nich nezaplní Eden a spoustu dalších hal. Snad proto, že člověk český si mnohem líp zapamatuje stokrát opakované :“Nikdy, nikdy, nikdy, nikdy,“… než náročné „It’s like a scary spectre in my world, I’m gonna say no more and admit my fault“…
A kdo by si nepřál být Herudover har vi samlet nogle gode blackjack tips, som det vil v?re fornuftigt for dig, at du kender, inden du gar i gang med at spille blackjack online. předskokanem kapely, která zaplňuje stadiony! Opět volba padla na kapelu Prohrála v kartách. Žánrově perfektně sedí, až na to, že asi nebudu sama, kdo může říct: „ Slyšel jsem je hrát už několikrát, ale vlastně se mi nic z jejich vystoupení nevrylo do paměti natolik, abych mohl říct…no jasně, Prohrála v kartách, to znám, jejich největší hit je….!“ Takže Prohrála v kartách hrála, zahrála něco málo ze svého nového alba s názvem Jaký to bude za vodou a pár starších věcí. Lidé se schovávali před deštěm na tribunách, kde byl zvuk tak trošku ošizený, ale to nejen u předkapely, ale i u hvězd večera.
Pršelo vesele dál a Prohrála v kartách přenechali své místo Billům. Ti vtrhli na podium se skladbou trošku staršího data Divokej Bill, a světe div se, podezřívám je z uplácení, ale po pár skladbách déšť ustal. A jelo se dál, jako z rádia. Známou skladbu střídala ještě známější…a do toho, snad pro zklidnění tepu rozvášněného publika, trošku těch neznámých nových kousků! Ale není se čemu divit, že si nové kousky neprozpěvoval celý areál, ono vydat album teprve na začátku svého turné si také nemůže dovolit jen tak někdo!
Ovšem pogující dav, který se táhnul až do poloviny stadionu, byl nepřekonatelný. Samozřejmě v prvních lajnách se to hemžilo šestnáctiletými školačkami, které čekaly na každý úsměv Vaška Bláhy. Ale nebudeme si nic nalhávat, vždyť přesně o tom je život veškerých „chlapeckých“ kapel!
Co říct víc! Hrálo se a zpívalo, přesně v Billovském stylu, zazněly všechny hity, které znám já i vy, protože prostě Divokej Bill válcuje už pár let veškeré hitparády, co jen tu u nás v naší malé zemičce máme. Přídavků nebylo málo. Přidávalo se hned několikrát a to hity jako „Znamení, Pocit nebo Rozárka!“
Ano, hezký večer v přítomnosti české music…ale každý si ho bude pamatovat jinak! Například já ho mám v paměti navždy jako promáčený večer plný blátivých kaluží a urousaných patnáctek!!!!
Adios amigos!!!!
Jana Matulajová
