čas: 7.2.2012
místo: Futurum Praha
Tak koncertní sezóna se nám začíná úspěšně zase rozjíždět. Konečně. Sice jsem byl k návštěvě koncertu spíše přemluven kámošema, protože tyhle skupiny nejsou zcela mým šálkem, ale nelituji.
Jak jsem řekl. Zmíněné party nejsou z mé oblíbené škatulky, a tak musím hned na úvod říct, že znalost tvorby před návštěvou se rovnala nule. Navíc nevím, jak říct kulantně, že pokud slyším o hudebním stylu s panázvem nu-metal, tak mám nejen děs v očích, ale i skoro automatický despekt. Přes toto však musím přiznat, že jsem byl celým koncertem a tvorbou docela příjemně překvapen a i když jsem neskákal dva dvacet blahem, tak se mi koncert docela líbil. O úvod se postaral anglický všeuměl (fakt hraje na x nástrojů) JAYCE LEWIS a jak zvuky samplů a různých dalších udělátek nemusím, tak tady to nebylo vyhrocené a celkem se dalo. I v sále se našli další fans, kteří chutě zaskotačili na jeho songy, takže to bylo na pohodu. Za sebe nevím jestli budu žadonit po přídavku, ale bylo to celkem příjemně stravitelné a líbilo se mi to.
Na koho přišla však většina z fans, byla kapela BLACK LIGHT BURNS a hned od prvních tónů to bylo v klubu patřičně znát. Jak na pódiu, kde se strhla opravdu hudební i pohybová mela, tak i v sále, kde došlo především na tu pohybovou. Masomlejnek hadr. Nyní nevím, zda má cenu dlouhosáhle představovat kapelu Wese Borlanda, který je zároveň kytaristou Limp Bizkit, ale nechám to být. Mohl bych se zamotat do spárů vlastní neznalosti a tetku Wiku se mi budit nechce. Takže tradičně nedávám ani set list, natož výčet alb, ze kterých co bylo hráno. To bych možná nechal na někom z vás.
Co mě osobně bylo na koncertu velmi sympatické, že ta muzika neměla tolik prvků ze zmíněného nu-metalu a byla dost vzdálená od tvorby domovské kapely Wese. Ten měl mimo jiné i narozeniny, takže jak předkapela, tak ostatní spoluhráči a i samozřejmě fans blahopřáli a mělo to i úsměvnou vsuvku v podobě plného tácu krevet, které pak putovaly i mezi fanoušky. Některé rozdával Wes, některé nabraly svižnější pohyb, když se házely. Mimo jiné dobrý suvenýr z koncertu a pokud by měla i autogram, je to super. Ale zpět k muzice. Jakmile dozněly gratulace, tak se grupa vrátila ke strojům a začala dál sázet jednotlivé songy a sál opět docela vařil. Možná i díky tomu taky došlo na odkládání svršků a já si myslím, že i přítomné slečny a dámy měly možnost poladit oko.
Pro mě další příjemnou stránkou bylo, že muzika měla neskutečnou energii a kapela šla do lidí zcela nekompromisně. Fakt super. A jak jsem byl ze začátku dost rozpačitý co mě čeká, tak nakonec musím říct, že za mě to byl velmi dobrej večer. Jo a další plusovka na závěr bylo, když celá kapela šla po skončení mezi lidi a ochotně pózovala jak pro fotky, tak se hrnuly autoramy a vůbec, vše bylo pro fans.
Sečteno, podtrženo, výtečně.
A jako tradičně, co vy na to?
