Druhý ročník Benátské noci, který se koná v novém areálu, zdá se bude ve znamení extrémního vedra. Extrémní lijáky, které sužovaly areál v některých minulých letech, si daly konečně oraz, a tak se můžeme chladit pivem místo kyselých dešťů.
Ve stručnosti k areálu. Hlavní pozitivní změnu vidím v jediném hlavním pódiu, takže pilní posluchači mají možnost si oddechnout v odpočinkové zóně a nemusí držet celou dobu první řadu u nášlapů. Na festival „rodinného typu“ se tyhle přestávky opravdu hodí. Jen škoda, že kapely na všech pódiích mají podobné začátky hraní, nezbývá tedy než při kolizi dvou oblíbenců v půlce přeběhnout nebo holt učinit těžké rozhodnutí a vybrat kapelu srdci milejší. Každopádně se tak lidi rozprostřeli do areálu a i relativně (pocitově) nižší návštěvnost přispívá k tomu, že se v areálu netvoří nikde zácpy. Nicméně pořadatel odhaduje do pátku 10000 návštěvníků, což je slušné číslo.
Pátek
Letos nebylo přáno a čtvrteční slovenskou show jsme vynechali. Určitě někdo z vás, festivalových nadšenců, může doplnit své zážitky do komentářů.
Páteční program jsme začali pořádným punkem, který se ozýval z Gambrinus (hlavní) stage. Neomylně jsme identifikovali N.V.Ú., kteří bez oddechu perou do lidí punkovou energii, snad ještě víc, než páteční slunce. Prostor ještě rozhodně nepraská ve švech, tedy je dost prostoru na prolezení každého koutu areálu.
Pipes and Pints pokračují v odpoledním nářezu a Syco se dokonce dočkává nesmělého wall of death a circle pitu – jo, takovýhle spojení jsem ještě asi nikdy nepoužil :-). Nicméně kvalitní pařba. Zatím na Jack Daniels (druhé) stagi přivádí Argema do tance překvapivě hodně početný dav.
Hlavní plocha je pořád vyhrazená příjemné muzice, kde bratři Homolovi začínají vytáčet svůj rock&rollový Wohnout cirkus. Lidí přibývá, ale pořád tu před pódiem vidíme spoustu horizontálně naložených a rožnících se lidí… a tak to má být, převládá pohoda.
Na druhé stagi jsme se dočkali taky trochu metalové atmosféry, ale je pravda, že Root a Big Boss by si zasloužili přeci jen trochu temnější atmosféru. Jejich kožené oblečení jim v tuhle chvíli fakt nezávidím.
Jako odlehčení se dal na hlavní stagi brát i Těžkej Pokondr, protože kdybych to nebral jako srandu, musel bych kroutit jen hlavou :-) To je síla tohle vystoupení, zase mě to vrátilo o pěkných pár le zpátky, co víc k tomu dodat. Radši jsme tedy vydali na set Citronů, protože ti si to fakt zaslouží. I bez Standy (RIP) je to pořád bigbít v té nejčistší a nejchutnější podobě.
Mezi jednotlivými sety jsem ještě stihnul nahlédnout do Evropa 2 stanu, tedy do třetí oficiální hudební zóny. Tam brousili ušní bubínky brutalisti Madafaka a All Friends Dead. Obě to jsou „místní“ kapelky, které postoupily díky internetovému hlasování, a mohly si tak zahrát na BN. Kvituji to jako velmi dobrý počin. Takhle si může na fesťáku zaskákat i pořádná metla.
Alkehol fotím jen letem a připravujeme se na první dnešní pořádnou hvězdu. Tou jsou Monkey Business a s nimi čekání, jaké kostýmy si pro tuhle show připravili. Jejich nápady fakt neznají hranic a stejně tak zpěv Tončy s Matějem. Tahle muzika se neoposlouchá, a tak zůstávám u pódia a užívám si.
Harlej, podobně jako před čtrnácti dny na Masters, opět natáhnul obrovskou část diváctva a pařilo se na naprosto všechny songy. Kluci mají z hraní pořád radost a přenášejí ji na lidi. Notoricky známé hity tomu pomáhají, tak to jde samo.
První zahraniční akvizice se představila na hlavním pódiu o půl deváté. Čekal jsem tedy na Sunrise Avenue trochu víc lidí, ale vepředu to vřelo pořádně a dočkali jsme se i Holywood Hills, takže fanoušci mohli být nadmíru spokojeni. Téhle finské partičce otevřel tenhle hit cestu ke koncertům po celém světeě a osobně jim to přeju. Na Benátskou se skvěle hodí…
Krátký skok na XIII. století a už tu je největší nářez dnešního dne (uvidíme, možná celého festivalu). Sabaton, to je nezastavitelný švédský tank, jehož každý výstřel do lidí působí blahodárné účinky na ušní ústrojí. Když k tomu přidáte energickou (to je ještě slabé slovo) show na pódiu a extrémě chytlavý power metal, je to perfektní zážitek. Joakim se za četná tuzemská vystoupení naučil už obstojně česky, takže „ještě jedno pívo“ a „český holky“ tradičně dostávaly dav do varu.
Oblíbená Doga nebo Debillheads bohužel zůstaly už za čárou spánku, takže načerpat dobrou náladu, přibalit opalovací krém, kšiltovku a jdeme na sobotu…
Sobota
Sobota začala… neskutečným vedrem. Jen se obáváme, že oproti zítřku nám tohle vedro bude připadat až moc skutečné. Areál se ani dnes nějak víc nezaplnil, a tak se diváci alespoň nelepili v tom parnu vzájemně na sebe.
Opět jsme dorazili do areálu okolo druhé hodiny, kde to do nás pálili UDG a na druhé scéně Tleskač. Obě bandy jsou taneční až skákavé, což zlákalo nemalý počet návštěvníků. Nicméně horko nechalo velkou část lidí sedět a ležet v trávě a vychutnávat tóny opravdu jen sluchem.
Opět se opakuje odpolední dilema, na které stagi začít další set. Po třetí jsme tedy nejdřív zašli na Martu Kubišovou, která má podle nás největší jméno z Golden Kids. Nic proti panu Neckářovi, vloni tu měl slušnou návštěvnost, ale paní Matra má hlas jako zvon. Jen doufám, že nás příště nečeká Helenka, to bychom asi nerozdýchali :-)… Ač není moc na jejím vysoupení co fotit, je rozhodně co poslouchat. Pravdivé, všem dobře známé písně nás nechaly zavzpomínat…
Proti Martě se snažil Ondřej Brzobohatý se svým modernějším pojetím písní. Odpočinkové melodie a nevtíravý projev bylo to pravé pro parné odpoledne.
Po čtvrté se zase přitvrdilo, rockově punkový Doktor PP na hlavní stagi a Desmod na vedlejší. Slovenští kolegové si přeci jen dav získali trochu víc, energie mají pořád na rozdávání i přes velmi nabité festivalové léto.
Na Gambrinus pódiu nám odpoledne graduje a na stage skáče Walda Gang. Celá banda čítá tolik členů, že i kdyby nedělali na pódiu blbiny, bylo by se na co dívat. Že pánové dávají do vystoupení veškerou energii, je katapultuje mezi hlavní hvězdy odpoledne. Naopak Marek Ztracený mi přijde poněkud…ztracený… mezi tím vším kraválem. Tedy rychle nafotit a hurá do stínu.
Žlutá mrcha zapadá a hvězda Davida Kollera vychází na pódium. Perfektní aranže, a nečekaně především bicí party, mají fakt šťávu. Do toho všechny hity z vlastní i z produkce Lucie – prostě perfektní vystoupení, které fanoušci odměňují konečně už slušným davem.
Na druhé stagi bohužel opět poněkud v huedbním stínu zájmu zahrála Metalinda, a tak pořádný dav přitáhli na druhou scénu až pánové B, S a P. Všechno to jsou mistři muzikanti a je radost je pozorovat při práci. Země vzdálená nemá v podání BSP chybu. Jenom je trochu škoda, že musíme vyrazit fotit na hvězdně neznámé James… Bohužel hudebním zaměřením jsme trochu jinde, tedy i v tiskové zprávě zmiňované hity nám nic neříkaly. Nicméně odpočinkový popík se proplétá sluchovody celkem bez problému, a tak trávíme jejich set v doslechu. Sice se k jejich muzice hodí, že nelítají po stagi jak splašení, ale bez pódiové show je tahle muzika určená spíš na CD. Na živo bych rád něco navíc.
Podle očekávání a i zcela zaslouženě se utvořil obrovský kotel na hlavní hvězdu Benátské noci, Nightwish. Musím říct, že jsme si po loňském vystoupení na Masters spravili chuť. Floor Jansen nejenže vypadá líp (jak se můžete podívat na fotkách), než Anette, ale má i lepší pódiovou prezentaci včetně komunikace s obecenstvem. Tohle všechno posouvá show o dvě úrovně výš – tedy zhruba tam, kam oprávněně Nightwish patří. Dnešní vystoupení doplnily i nezbytné pyroefekty a skalní fans si tedy mohli vyřvat hlasivky.
Kdo se nemačkal v davu, mohl po delší odmlce zajít na Jack Daniels pódium na Anetu Langerovou. Ta vytvořila svými úsměvy a upřímnou komunikací pohodovou a rodinnou atmosféru a objímající se dvojice neměly důvod odcházet. Vše navíc podpořil skvělý zvuk.
Nightwish si set pořádně protáhli, takže jsme ještě stihli Komunál s pořádným zástupem skalních fanoušků. Hudba dobrá, ale co mě nejvíc zaujalo byla až obýváková atmosféra – všichni znali texty, skákali a i od kluků na pódiu bylo vidět, že si to užívají.
Poslení zářez dnešního večera předvedla worldmusic formace N.O.H.A. Zkratka pro Noise of Human Art nás zavedla do drum&bass, reggae, jazzu a dalších žánrů. Tahle parta se ale škatulkovat nedá, je to fakt pestrá směsice a každá skladba vyzní jinak. Každopádně dav si to řádně užívat. Ani takhle po půlnoci nebyla zima, tedy i polehávat před stagí jen tak v triku nikomu nedělalo problémy.
Pro dnešek vše a vydejme se vstříc teplejším zítřkům :-)
Neděle
Vážení, je to tady. Kelímky se roztékají v dlaních, pivo syčí na jazyku a kdo nemá pokrývku hlavy, tomu doutnají vlasy. Připotili jsme se do areálu opět na druhou hodinu, abychom zjistili, že se opravdu najdou i takoví borci (blbci), kteří se rádi pečou u dobré muziky. :-)
Z jedné strany jsme se nechali osmahnout nestárnoucími Beatles songy od The Backwards, z druhé strany trochou celkem inteligentního punku od Zakázanýho Ovoce. Lidu je taky odpravdu poskrovnu, ale o to příjemnější atmosféru to vytváří.
Kratší nedělní program nám nechává místo nad pár úvahami. Přestože návštěvnost opravdu nedosahuje loňských počtů, areál je podle našeho názoru uspořádaný opravdu lépe. Někdo se tu zamyslel nad logistikou, resp. toky návštěvníků a ubylo úzkých míst. Davem mezi stagemi se tedy fakt cestuje rychleji…
Druhá scéna se natočila směrem od Liberce a dostala asi ještě lepší přírodní tribunu. První scéna s jedním pódiem dovoluje zase roztáhnout diváky do šíře a ač opticky přijdou kapely o namačkaný dav, lidem to myslím jenom prospívá.
Postupně jsme slyšeli komorní vystoupení Radůzy a mladíky Memphis, kteří, ač sympatičtí, na nás nezanechali takový dojem, abychom zůstávali na slunci… Za to Buty se dají poslouchat i na pařáku. Radek nám sice trochu nabral na objemu, ale člověk si opět rád zavzpomíná, kolik že pecek už Buty za svou kariéru vytvořili. Prokládá-li se vystoupení hasičskou sprchou, jde to v areálu vydržet.
Ivan Hlas a Žlutý Pes bohužel nedorazili, a nám tedy zbývá poslední čtveřice do úplného konce. Věra Špinarová – ač ženská od rány s hlasem jako zvon- nám ale stejně do uší neleze, tedy vyčkáváme až na Xindla X a jeho nálož vtipných songů a bezprostřední komunikaci s publikem. Ač mi tahle osoba dlouhou dobu vadila, musím přiznat, že show umí zábavnou a dav si fakt užívá a reaguje na každý podnět z pódia.
Smutným faktem je, dle pořadatele kvůli večerce od města Liberec, že Pražský Výběr a Blue Effect začínají nakonec v jeden okamžik a spousta fanoušků by se opravdu ráda rozpůlila. Přeci jen větší dav si získal reunion Pražského Výběru, protože nikdo neví, kolik možností je takhle na živo slyšet ještě budeme mít. Všichni víme, že tahle show nemže být špatná a taky že byla excelentní. Škoda slov, tohle se musí zažít. Doufáme, že vám naše fotky alespoň částečně přiblíží atmosféru… Kdo se rozhodl pro druhou scénu, rádi si poslechneme názory, jak jste se u Efektů bavili.
Perfektní zakončení festivalu, víc není co dodat… Snad jen za rok zase nazdar…
Benátská noc 2013 20 komentářů reakcí