Benátská noc 2010

Benátská noc 2010

V malebném údolí řeky Jizery (přesněji v katastrálním území obce Malá Skála) začíná být po roce opět živo. Již po osmnácté zde roste na zelené louce největší festival v širokém okolí – Benátská noc. Vydali jsme se tedy do dějiště příprav, abychom vám zprostředkovali trochu lepší záběry, než které můžete zahlédnout z webové kamery umístěné na oficiálních stránkách.

Čtvrtek

16:00 – Kabáti spustili zvukovkou déšť

Přípravy v areálu finišují. Důkazem toho byla možnost předčasně zaslechnout hlas Pepy Vojtka i celých Kabátů. Ještě před druhou odpolední začali zvučit na hlavní stagi a zdrželi se tam něco  přes hodinku. S jejich odchodem z podia začalo na Malé Skále mírně mrholit a kapky smáčí areál i v tuto chvíli. Přejme tedy pořadatelům i návštěvníkům suchou půdu pod nohama a jen příjemné hudební zážitky…

01:00 – Bouřky se nekonaly, dobré muziky a nálady byl dostatek

Tmavé mraky na obloze sice hrozily celý den, ale během produkce na diváky už nespadla ani kapka. Pokud nepočítáme létající kelímky :-) Warm up party začali pěkně zostra Dymytry ve svých stylových maskách. Zpočátku se na ně přišlo podívat pár věrných fanoušků, později až překvapivě mnoho přihlížejících. Doufejme tedy, že se díky čtvrtečnímu programu podaří organizátorům rozprostřít nával fanoušků do dvou dní a vyhnout se tak obligátním frontám u vstupu… a že výsledkem budou zase o něco víc spokojení návštěvníci. Pankáči N.V.Ú. způsobili před nášlapy první menší skákací seanci a Abraxas nechali pamětníky vzpomenout na své nejznámější songy. Také publikum si v několika písních zakvákalo do mikrofonu. Do pestého mixu čtvrtečních kapel dobře zapadli i Turbo se svými osmdesátkovými hity.

Publikum se však již těšilo na Kamila Střihavku. Jeho zvučení se znatelně protáhlo, proto kovboje z Teplic vypískávalo několik desítek fanoušků. Po příchodu na podium však byla menší prodleva zapomenuta a atmosféra se vyšplhala na jeden z čtvrtečních vrcholů. Tou hlavní hvězdou byli ale slovenští elegáni No Name. Postupně jim i já začínám přicházet na chuť, protože dokáží vykouzlit úžasnou atmosféru a především dámská část publika nadšeně reagovala na všechny Igorovy hlášky. Sice se kluci s délkou zvukovky inspirovali u Kamila, proto program nabral pořádné zpoždění, ale to nic neubralo na hustotě lesa rukou zdvižených pod podiem. Čas neúprostě doletěl až k první hodině ranní a že jsou mezi námi i pracující, Brichtovy Princess nebo Nechte vlajky vlát jsme slyšeli už z povzdálí…

Pátek

15:45 – Svítí slunce, teplota stoupá, ale objevily se i krádeže.

Od rána máme příjemně a okolo druhé hodiny vykouklo zpoza mraků i slunce. Bohužel vykouklo i zlodějstvo a ze stanového městečka si odneslo pěkných pár korun českých. „Byli jsme se vykoupat a peněženku nechali ve stanu“ říká s odevzdaným výrazem jeden z kamarádů okradeného.“Aspoň, že doklady nám zůstaly“.

Na Wigwam stagi zatím úřadují tvrdší, respektive skákavější kapely, které reprezentují Airfare, Endless nebo Totáči. Na blízkém Oresi podiu pro změnu přilákaly spoustu diváků sličné dívky ze smyčcového tria Inflagranti. Areál nám po včerejším deštíku pomalu schne, a proto jsem se i v sandálích mohl suchou nohou proplést až na Volanty na vedlejší AP Auto stage. Ti už to nějakou dobu spolu táhnou a ač punk není moji doménou, je vidět, že to kluky pořád baví, proto jsem si je celkem užil. Z fotografického hlediska mě naopak zaujali Toxique se spoustou rekvizit, nechápavými obličeji hudebníků a především pak okouzlující Klára Vytisková za mikrofonem. Každého, kdo má rád dobrý humor, pro změnu určitě rozesmály rapperky z Čokovoko, které i ve dvojici dokázaly zabavit početné diváctvo v krytém Evropa 2 stanu.

01:00 – První regulérní hudební den za námi. Vybral si každý

Kdo má radši pořádnou porci rockové muziky, nemohl chybět na Oresi stagi na Arakainech. Nejen, že je Honza Toužimský fotogenický, ale stále více mu začínám osobně přicházet na chuť (letos na festivalech již potřetí, tím to asi bude). Arakaini ale prostě umí diváky přitáhnout. Kdo naopak holduje spíš SKAkání, byla pro něj připravena oddechovka v podobě Sto Zvířat.

Zatímco Oresi stage byla dnes odpoledne zaslíbena interpretům, kteří svým slavným jménem zaštiťují muzikanty okolo (F. R. Čech, Richard Müller nebo Gary Moore), druhou velkou scénu si pro sebe vyhradily plnohodnotné kapely. Nejprve si zde diváky podmanili kluci z Vypsané Fixy, jejichž set se jim opravdu povedl (i podle Márdiho slov zaslechnutých v zákulusí). Úderem půl osmé pak nastoupili Die Happy, kteří těží z popularity a energie Marty Jandové. Nebylo pochyb, kam směřují oči všech přítomných pánů… no, ale muzika je taky vynikající :-)… Při stmívání nám poté stárnoucí hoši z Tublatanky připomněli své nestárnoucí hity – i když nutno přiznat, že elánu na rozezpívání publika mají tihle Slováci ještě víc než dost.

Coca Cola stage okupovali během odpoledne sympatičtí nizozemští mladíci Destine, kteří si do Čech přijeli opravdu užít a neopomněli několikrát připomenout divákům, kde je po vystoupení najdou s pivkem nebo vodkou v ruce. S atmosférickým blackmetalovým červeným osvětlením mohli diváci následně shlédnout i Big Bosse s kapelou Root, který si neodpustil rýpnutí do před nimi vystupujících Kreyson, respektive do zpěváka Ládi Křížka, jehož příjmení dle Big Bosse zcela jistě neznamená kříž obrácený.

Zatímco vloni jsem do kryté scény téměř nestihl vkročit, letos mě přilákala pestrá směsice žánrů, které produkovali skvělí muzikanti z Fast Food Orchestra, Cocotte Minute nebo z Laura a její tygři. Fotky najdete kde jinde, než v galerii níže :-) .

Mezi mladšími diváky, kteří přihlíželi Moorovu vystoupení, šlo při první skladbě nalézt tázavé pohledy, který že to ze staříků na podiu je ten „slavný“. Příliš jich však s kytarou v záři reflektorů  nepostávalo, byla to tedy lehká hádanka. Osobně mám pocit, že může být Gary Moore rád, že proti jeho vstoupení pořadatel nepostavil koncertní set Petera Nagyho. Zatímco na Moora se návštěvník bez větších strkanic mohl proplést do čtvrté řady, Wigwam stage praskala ve švech a početný dav byl namačkán i před vchodem, aby Nagyho hudbu alespoň zaslechl, když už nemohl interpreta zahlédnout.

Značná část návštěvníků byla však v té době na AP Auto stagi, kde to rozjeli power metaloví Stratovarius. Přímo u nášlapů sice první dvě písničky nebyl zpěvák Timo vůbec slyšet, ale lidem v prvních řadách to očividně vůbec nevadilo a notovali si pro ně notoricky známé texty.

Třešničkou na pátečním benátském dortíku byli slovenští Horkýže Slíže. Kuko vysvlečen do půli pasu (můžeme jen hádat, co ho hřálo, protože nebylo zrovna teplo) řádil po podiu, jak je jeho zvykem a házel jednu hlášku za druhou. Parádní zakončení festivalového večera.

Sobota

17:30 – Slunce pere a čeká se na Kabáty

Jak se sluší a patří, je nutné zpočátku dne pochválit nebo zanadávat si na počasí. Dnes to bude v samých superlativech. Slunce sice od rána pálí, ale fronty na pivo jsem nezaznamenal, proto má každý návštěvník možnost se ochladit. Pramen před vchodem taky ještě nevyschnul, proto i Ti, kteří neholdují festivalovému alkoholu a nechutná jim Birrel, mohou zchladit zdarma vyschlá hrdla.

Po ránu to početný dav rozbalil s Prague Ska Conspiracy a v Coca Cola kamionu zahráli na úvod Charlie Straight. Pomalé ranní rozkoukávání vzalo za své s Tomášem Klusem, který má v rukávech neuvěřitelnou pohotovost, textařský talent, a vykouzlil tak v mžiku atmosféru plnou smíchu a tance.

Z brzkého odpoledne bych také vypíchnul skupinu Nightwork. Kluci byli na Benátské noci vloni trestuhodně brzo, proto jsem uvítal i letošní vystoupení. Jediná z dnešních kapel, kdy jsem si užil celé vystoupení a se mnou široké prostranství diváků před podiem. Energie a charisma sršící z Vojty Dyka po litrech a vtipné texty jsou zárukou, že každý koncert je trochu jiný a jedinečný. Ani ostatní spoluhráči se ale v téhle partě neztrácí.

Na velkých stagích je odpoledne opět v režii interpretů, kteří si okolo svého jména postavili kapelu. Zahrál tedy Michal Hrůza, Ewa Farna a na hlavním Oresi podiu nyní můžeme slyšet Annu K. Čas se řítí zběsile vpřed směrem ke Kabátům, kteří mají parametry místní areál zaplnit do posledního místečka.

01:00 – Kabát Kabát Kabát, ani ostatní se neztratili

Pro fanoušky Blue Effectu a sól Radima Hladíka přišel ten správný čas v půl sedmý na WIGWAM stagi, kde tato v současné době hojně koncertující kapela předvedla několik písní ze svého repertoáru. Dávno to sice není ta atmosféricky progresivní banda, která nahrála Svět hledačů, ale Radim Hladík se obklopil schopnými muzikanty, kteří i díky tomu, že jsou o generaci mladší, napomáhají dostat hudbu Blue Effectu ke sluchovodům mladšího publika. Zároveň to ale nejsou žádní nováčci a současný koncertní set „Efektů“ čítá například i skladbu „Chci v Tobě rejdit“ dnes již neexistujících Walk Choc Ice, kapely, ve které působili hned dva ze současných členů Blue Effectu. Početné publikum měl mezitím na AP AUTO stagi i Miro Žbiro, který bez problémů rozezpíval většinu přítomných osvědčenými rádiovými hity. Zkrátka i v sobotu bylo vidět, že slovenská hudba dopadá v našich krajích stále na úrodnou půdu.

MIG 21 Kabátům kvalitně  předehřál pódiovou plochu na ORESi stagi, když jakožto hudebně-tanečně-pohybově-kdovíjakéještě chlapecké těleso (jak Jirka Macháček nesčetněkrát zopakoval) svým vystoupením roztančili nejen sebe, ale i početný dav. Nechybělo snad nic, co na svých koncertech migové předvádějí a osvedčené vtipy, jako např. sólo na potupný doprovodný hudební nástroj, stále fungují výborně. Mig si s diváky dělá takřka co chce, což dokládá i sborové drndrdrndrdrn, které křičeli přesně podle instrukcí snad úplně všichni. Nečekaným okamžikem pak byla i novinková píseň „Máma se vrací“ při které se Jirka Macháček nechal „zkušeným punkovým publikem“ vypískat. Prý možná dokonce, že to je country… no, možná dokonce jo a možná dokonce to je i píseň :-) „I love you!!!“

Ani dění na EVROPA 2 stagi, která se na první pohled může zdát, co do interpretů slabší (no taky povětšinou je, co si budeme povídat :-)) nebylo možno nechat bez povšimnutí. Minimálně Děda Mládek je zárukou hodně dobré zábavy vždy. Někomu se určitě povedlo zabloudit i na laserovou show a DJ Pavla Cejnara, ale to až po Kabátech, samozřejmě!

O půl deváté přišla řada na rozhodnutí, jestli si zakřičet „jóóó třešně zrály“ s Waldou a jeho gangem na AP AUTO stagi nebo se ponořit do líbivých melodií a něžného Ailynina vokálu, to vše zabaleno v úhledné krabičce Sirenia. Wigwam byl narvaný k prasknutí, female voc. gothic/metal skupiny zkrátka letěj a každý rok alespoň jedna na Benátské noci zahraje. Přesto, že poslední album norské Sirenie The 13th Floor není ve svém žánru ničím objevným a spíše jen sbírá a kompletuje zaběhnutá klišé a prověřené postupy o malinko originálnějších nebo alespoň odvážnějších kolegů, ve stanu pořádně zatopili a odvedli kus rockové práce. I na Waldovi ale bylo pořádně horko, nejen díky skočným skladbám, ale i ohňové show. Inu, takoví malí čeští pyromani se nám z nich klubou. Jen tak dál, jedna německá kapela na tom docela obstojně postavila svou show. Pověste ho vejš!

Hlavní hvězda sobotního dne a i celého letošního ročníku našeho „Little Rock“ festivalu zaplnila prostranství před ORESI stagí a nejen před ní, do posledního místečka. Na Kabát se čekalo už od Migů, pravověrní drželi neústupně přední pozice, ostatní se za používání originální finty „prosím Vás, já chci jenom projít“ nebo „slečno upadla mi tužka, počkejte…“ (ne, to je vlastně zas jiná finta) snažili dostat co nejblíže skrz neprůstupný dav. Hned v úvodu Pepa Vojtek oznámil, že pro tento večer si Kabát přichystal nějakých sedmadvacet písní, kolik jich bylo přesně asi nikdo nepočítal. Kam jen člověk dohlédl viděl kolem sebe davy lidí zpívající texty společně s naší v současné době největší a nejpopulárnější kapelou. Velké plus dávám Kabátům za to, že se nezaměřili jen na rádiovky z poslední doby, ale hned zkraje zaznivší Porcelánový prasata nechala ty zkušenější zavzpomínat na doby, kdy to děvky ještě znaly a zdaleka všechno nebyla jen Pohoda. Ze starších věcí zahráli Kabáti dál třeba Ódu na konopí nebo Colorado a sáhli dokonce i na album Má ji motorovou, stejnojmenná píseň však bohužel nezazněla. Tu bych si vskutku rád poslechl, podíval se, jak se s ní vypořádává současný Kabát. Vystoupení Kabátů ale není co vytknout. Co píseň, to hit a několikamnohosethlasý sborový doprovod. Bruce Willis, Šaman, Burlaci, Žízeň…. a k tomu všemu parta chlapů, kteří jsou na podiu skutečně doma a neváhají, zřejmě už ani nechybují, prostě hrají to svoje a dělají to zatraceně dobře.

Příjemný konec sobotní noci obstaral pak Žlutý pes ve zcela zaplněném  WIGWAMu, s mírně posunutým začátkem svého vystoupení, ale aspoň všichni stihli rozdejchat Kabáty a přeladit se na jížanský rock Ondřeje Hejmy. ORESI stage pro tento den zavřel Petr kolář, zatímco na COCA COLE burácel Harlej. Pro uzavření sobotního výčtu nelze také nezmínit dalšího zástupce zahraniční hudby a sice britské Fiction Plane. Velmi příjemná kytarová muzika pro uklidnění smyslů a přípravu na spánek.

Neděle

17:00 – Areál se vyprazdňuje, dobrá nálada však zůstala

Koho probudilo slunce už před obědem nebo, kdo byl prostě jen lačný po kulturním zážitku jiném než hudebním a nařídil si po náročné sobotní noci budíka, mohl, jak se již na Benátské noci stává pomalu zvykem, shlédnout již nejméně po druhé za 18 let divadelně zábavné představení Františka Ringo Čecha Dívčí válka. Odvážných se našlo poměrně hodně, a tak se festivalový areál začal plnit už před jedenáctou hodinou. Od počátku je sice trochu znát, že máme před sebou už čtvrtý den, areál je snáze průchozí, ale atmosféře to nijak neubírá.

Hudební program nedělního odpoledne zahájil na plastové židli Pavel Bobek s Malinabandem a kapela Nil ve WIGWAMU. Následující Xindl X už více než solidně zaplnil hlediště a Ti s lepší pamětí i zpívali náročné texty, které na podiu sypal z rukávu. Živý projev ozvláštněný v některých písních i banjem Dalibora Cidlinského jn. tak dnes zřejmě poprvé skutečně roztančil příchozí. Niceland, který odehrál svůj set ve WIGWAM stagi by si snad zasloužil početnější publikum. Pár skladeb, ze kterých jakoby místy byl slyšet odraz grunge a post punku skutečně potěšily.

Většina návštěvníků však dala přednost Zuzaně Smatanové, sympatické brunetce ze sousední republiky a jejím nenáročně sympatickým písničkám. Kdo se chtěl opravdu pobavit, měl ale rozhodně zavítat k EVROPA 2 stagi na Tres Udos, mexický rocknroll. Kvarteto v sombrérech mně po ránu, resp. po obědě skutečně rozproudilo krev v těle. Sborový zpěv ala španělští hombres a ladné pohyby členů člověka na chvíli přenesly posluchače kamsi k lahvi tequily a prsaté barmance s kudrnatými černými vlasy a plnými rudýmy rty :-) Medvěd 009 zaujal především novou kytaristkou Krystýnou, která, ač pouze na nafukovací kytaru, odehrála celý koncert s neskutečným nasazením a pomohla tak vyhrát pomyslný duel Medvěd vs. Jaksi Taksi, od kterých bych čekal možná trochu více energie – ale není to samozřejmě soutěž, každý si vybírá podle svého gusta.

Marek ztracený překvapil drivem, s jakým své písně, mnohdy znějící v rádiu jako polívčička pro náctileté slečny, prezentoval spolu s kapelou na živo. Texty přece jen nejsou pro posluchače Kabátu a podobných uskupení, také složení publika tomu odpovídalo, ale hudebně nelze nic vytknout a bylo vidět, že Marek není jen zázračně objevený zpěváček, ale i dobrý muzikant a klavírista. Na AP AUTO stagi lehce přiostřili Gaia Mesiah a EVROPU 2 stage obsadil a zaplnil Traband.

23:00 – Všeho moc škodí, zkusme se po probdělém víkendu trochu vyspat

Poslední festivalové dny bývají vždy takové unavenější, což je jednak zapříčiněno způsobem života, který většina návštěvníků aplikuje ve dnech předchozích, jednak i nástupem lehkého splínu z blížícího se návratu do reality a všedního života. To bylo v odpoledních hodinách v areálu Benátské noci možno pozorovat více než zřetelně. Festival jakoby končil už o něco dřív, než avizoval program. Hudba stále zní, ale lidí je pomálu, začínají první uklízecí a demontážní práce, únava padá na všechny.

Nejsvětlejším bodem dnešního odpoledne se stává Mňága a Žďorp se svými písněmi, které v tomto čase působí skutečně jako balzám na duši i tělo, stejně jako celkový skromně přátelský projev kapely a Petra Fialy. Hned po ní začínají ve WIGWAMu slovenští IMT Smile, kteří zde také nejsou žádnými nováčky a v sedmi lidech, pokud jsme počítali správně, vlili trochu života do žil posledním posluchačům. Na AP AUTO stagi následuje již takřka klasické festivalové duo Škwor a Doga. Tyto skupiny své posluchače mají, nemusí se tedy bát, že by hráli pro poloprázdné hlediště i ve večerních hodinách posledního festivalového dne, ale jistá únava či možná nižší nasazení je znát i například ze Škworů, zejména z vokálu Petra Hrdličky, kdy vynechávání velké části slov nepůsobí ani tolik jako dávání prostoru pro zpěv publika, ale spíše jako využívání situace k vlastnímu oddychu.

Švýcarští Krokus, jedni z headlinerů nedělního podvečera hrají svůj hard rock s nasazením a pořádně hutným zvukem. Podali profesionální výkon i přes to, že publikum není nikterak početné a jistě jsou tito pánové zvyklí na vícehlavé davy. Kdyby hráli o den dva dřív, měli by zřejmě plno. Kromě vlastních hitovek lákali diváky trousící se po areálu i pomocí převzatých songů jako například American Woman nebo Born To Be Wild. Stejně tak pohodově jako Krokus rozpohybovali zbytky ztuhlých těl britští The Sweet. Příjemnou muziku přerušovalo jen tlumené (krásně ostrovně akcentované) fu*k, které směřovalo k nevyhovující zvukové technice z úst Andyho Scotta.

Parádní víkend sem tam zpestřil nějaký ten pořadatelský nedodělek (například v podobě pásků na ruku), ale na ty se s ubíhajícím časem zapomene a tisíce lidí zase za rok přijedou okupovat svými hudby chtivými těly Malou Skálu. Stejně tak nebude chybět náš dream team, aby vám (jako již mnoho let) mohl opět nabídnout potřehy a fotky z Benátské noci.

Dlouhosálhle se rozepsali: Petr Tvrdík, František Jaroš

Foto: Petr Tvrdík

Benátská noc 2010 3 komentáře reakcí

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Nejnovější příspěvky

Na Aerodrome festivalu vystoupí Oscar and the Wolf!

Nahradí X Ambassadors, kteří odložili celé evropské turné. Na pátém ročníku Aerodrome Festivalu,

nabízí i domácí jména

nabízí i domácí jména

Program Aerodrome Festivalu se rozrůstá o tuzemské umělce – Marpa, Lenny, Support Lesbiens,

Aerodrome festival potvrzuje posledni zahranicni kapelu letosniho programu – Halestorm!!

Posledním jménem, které bude na letošním ročníku Aerodrome festivalu reprezentovat zahraniční rockovou scénu,

Aerodrome Festivalu bude kralovat Lana Del Rey

Aerodrome Festival korunuje letošní program jednou z největších hvězd současnosti – americkou zpěvačkou

Treti rocnik festivalu Rock Heart opet laka na atraktivni jmena – Sodom, Hammerfall, Epicu, Guse G nebo znovuobnovene Rage – Refuge

Rock Heart, který se za pouhé dva roky své existence stal jedním z

více...

Půjčovna lodí Jizera

Rádi bychom Vám představili novou půjčovnu lodí Jizera. Půjčujeme kanoe a rafty na řece Jizeře. Nejčastěji působíme na středním toku Jizery – mezi Spálovem a Příšovicemi. Na tomto úseku má Jizera charekter mírné turistické řeky. Vodácké vybevení půjčujeme za bezkonkurenční ceny. Navíc doprava lodí je zdarma.

Půjčovna lodí a Malá Skála patří neodmyslitelně dohromady díky jedinečnému spojení řeky a okolní přírody. Tak neseďte doma. Udělejte si vodácký výlet po Jizeře.

Související články

Kabáti přistáli na letišti v Letňanech

Kabáti přistáli na letišti v Letňanech

datum: 23.6.2015 místo: Letiště Praha – Letňany Nejznámější ze slavných kapel z naší domoviny se

Vinohraní zná jméno headlinera

Vinohraní zná jméno headlinera

ARAKAIN s LUCIÍ BÍLOU – letošní headliner VINOHRANÍ ve Velkých Pavlovicích Heavy-metaloví velikáni ARAKAIN vystoupí

Hrady CZ – Bouzov 2014

Hrady CZ – Bouzov 2014

Snad všichni festivaloví příznivci měli poznačený poslední prázdninový víkend. Ten, kdo během léta nestihl zajít

Hudební festival Hrady CZ se po Hradci nad Moravicí přesouvá na Bezděz

Hudební festival Hrady CZ se po Hradci nad Moravicí přesouvá na Bezděz

Hudební festival Hrady CZ se v pátek a sobotu 22. a 23. srpna přesouvá na

České a moravské hrady se opět rozezní hudbou

České a moravské hrady se opět rozezní hudbou

hudební festival Hrady CZ slaví letos desáté narozeniny a organizátoři v rámci jubilejního ročníku připravili pro


Vyzkoušejte

Error, no group ID set! Check your syntax!

Upozornění

Doslovné, ani částečné přebírání obsahu není bez předchozího souhlasu redakce povoleno.

Copyright 2005 - 2010 | ISSN 1801-5921
Všechna práva vyhrazena | All Rights Reserved