Ulver – norští vlci v Akropoli

Ulver – norští vlci v Akropoli

Stejně tak dlouho jako trvá než z Vlčí noci (Vargnatt) vyjde Slunce, byť by svět, jež je nám dovoleno poznat, byl ukryt pouze v jeho stínech, tak dlouhá doba musí uplynout, než Vlci na chvíli vystoupí do několika světelných paprsků, aby se opět vrátili pod ochranu tmy. Během těch pár okamžiků Vám ale nabídnou zrakem i sluchem vnímatelné obrazy, možná na hony vzdálené Vaší mysli, možná odrážející část Vaší duše, aby Vám nakonec díky nim dali naději nebo Vás uvrhli do zoufalství. V každém případě ale zanechají nesmazatelný pocit… Hluboký, temný, krásný.   …Ulver

Mezi prvním opusem norských Ulver Vargnatt a jejich zatím poslední nahrávkou Shadows of the Sun stojí téměř patnáct let. Kapela okolo Garma (Kristoffer Rygg) za tu dobu prošla nepřehlédnutelným vývojem od syrového blackmetalu až po současnou ambientně avantgardní tvář, jak je prezentována na posledních dvou albech – Blood Inside a Shadows of the Sun, ačkoli tyto dva počiny jsou natolik rozdílné právě jako den a noc. Zároveň ale mají stejně tolik společného. A vlastně ani oproti prvním albům se zase mnoho nezměnilo. Jsou to pořád Ti samí Ulver, jen dnes používají jiné vyjadřovací prostředky. Pořád ale útočí na stejná místa v našich myslích, pořád jsou stejně, ne-li ještě více, naléhaví, jako v době ostrých kytarových břitů. Jen jdou snad ještě hlouběji pod kůži. Lidská duše se neustále vyvíjí, mění, ale přes to přese všechno, krev chutná pořád stejně. Podobně se to má s hudbou Ulver. Jen na živo je ještě sladší, ještě dunivější. Je blíž, skoro na dotek. Komorní atmosféra přátelské seance s rozjímáním končícím až se soumrakem příštích dní, vhodně zvolená Akropole, mohutný zvuk, siluety muzikantů na popředí plátna vyplňujícího svými obrazy a motivy celou zadní stranu podia, občasný ostrý záblesk světla, razící si cestu skrze zaplněné hlediště a ta atmosféra…! – takový byl koncertní set Ulver 21. 2. 2010 při jejich zastávce v Praze.

Celý večer otevírající projekt Attily Csihara Void ov Voices byl vhodně zvoleným elementem k navození patřičné atmosféry, i když pouze on sám je asi schopen říci, zda skutečně při svém sólovém výstupu něco prezentoval živě, či pouze svou v kápi zahalenou postavou dotvářel vizuální stránku reprodukované hudby, aniž by přímo do ní nějak zasahoval. Pokud ale jednotlivé hlasové stopy sestávající ze šepotů, chraptění i melodických vokálů nahrával do sekvencí přímo při produkci, pak skutečně klobouk dolů. Ze dvou skladeb převážně ambientního ražení, postavených na uvedeném skládání několika vokálních linek do výsledného, nutno říci značně mysticky ponurého celku, je jen těžko posuzovat tvorbu Void ov Voices, proto tento výstup beru skutečně spíše jen jako přizvání hosta než jako plnohodnotný support či dokonce „předkapelu“. Svému atmosférotvornému účelu ale jistě dostál.

Samotní Ulver pak předčili má očekávání. Kdo je viděl na loňském Brutal Assaultu, šel do Akropole s jasnější představou, kdo měl tu čest poprvé, jistě nebyl zklamán, ba naopak. Hned úvodní skladba EOS z poslední desky zcela neomylně předurčila chod následujících zhruba sedmdesáti minut. Let the Children Go, rovněž ze Shadows of the Sun, podpořená výbornou videosekvencí lvice lovící zebří mládě, pak naplno rozjela videoprojekci, která tvořila podstatnou část celého výstupu a chvílemi vázala mysl a zrak některých návštěvníků tak, že je div neuváděla do tranzu. Za nejuhrančivější a nejpovedenější ve smyslu souznění s hudbou a dotváření atmosféry pak považuji určitě video ke skladbě Operator z Blood Inside nebo mrazivé záběry z koncentračních táborů v písni Rock Massif z alba Svidd Neger – soundtracku ke stejnojmennému filmu norského režiséra Erica Smith Meyera, či místy krásně obskurní záběry ve For the Love of God kombinující scény souložících párů s mechanickým dojením krav, výbuchem atomové pumy nebo žebříkem do nebe, to vše propletené náboženskými výjevy či obrazem Ježíše Krista. Z dalších skladeb nelze opomenout například píseň Funebre rovněž z poslední desky Shadows of the Sun, která tohoto večera byla zastoupena co do počtu skladeb nejhojněji, nebo závěrečnou klavírní Not Saved ze Silencing The Singing.

Ulver ve svém setu nezapomněli ale ani na ochutnávku z alb Perdition City, Themes From William Blake’s The Marriage Of Heaven & Hell nebo A Quick Fix Of Melancholy. Celé toto hudební divadlo pak  provedli na pódiu celkem v šesti lidech. Největší pozornost z pohledu živého hraní zaslouží vedle bubeníka určitě multiinstrumentalista Daniel O’Sullivan střídající kytaru s basou a klávesami, ale ani zbytek „zvukově technického ansámblu“ samozřejmě nezůstal pozadu, byť z většiny v poklidu pracující u svých laptopů. Současná podoba hudby Ulver se ale prostě bez určité podstatné dávky programování a samplování neobejde. Osobnost a Garmovo charizma je pak kapitolou samou pro sebe. V čele Ulver si nelze představit nikoho jiného a to nejen vzhledem ke skladatelskému vkladu. V neposlední řadě musím vyzvednout jeho vokální projev, ani jsem nečekal, že na živo vše takto uzpívá, navíc s takovou dávkou procítěnosti.

Ovace, jež si tito Norové vysloužili, byly prostě více než zasloužené. Jen s poslední větou, která se objevila s koncem jejich vystoupení na plátně, nemohu souhlasit. Zbytek totiž není ticho. Tóny předešlého večera v mých uších stále doznívají. Bravo pánové.

Text: František Jaroš; Foto: Petr Tvrdík

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Nejnovější příspěvky

Na Aerodrome festivalu vystoupí Oscar and the Wolf!

Nahradí X Ambassadors, kteří odložili celé evropské turné. Na pátém ročníku Aerodrome Festivalu,

nabízí i domácí jména

nabízí i domácí jména

Program Aerodrome Festivalu se rozrůstá o tuzemské umělce – Marpa, Lenny, Support Lesbiens,

Aerodrome festival potvrzuje posledni zahranicni kapelu letosniho programu – Halestorm!!

Posledním jménem, které bude na letošním ročníku Aerodrome festivalu reprezentovat zahraniční rockovou scénu,

Aerodrome Festivalu bude kralovat Lana Del Rey

Aerodrome Festival korunuje letošní program jednou z největších hvězd současnosti – americkou zpěvačkou

Treti rocnik festivalu Rock Heart opet laka na atraktivni jmena – Sodom, Hammerfall, Epicu, Guse G nebo znovuobnovene Rage – Refuge

Rock Heart, který se za pouhé dva roky své existence stal jedním z

více...

Půjčovna lodí Jizera

Rádi bychom Vám představili novou půjčovnu lodí Jizera. Půjčujeme kanoe a rafty na řece Jizeře. Nejčastěji působíme na středním toku Jizery – mezi Spálovem a Příšovicemi. Na tomto úseku má Jizera charekter mírné turistické řeky. Vodácké vybevení půjčujeme za bezkonkurenční ceny. Navíc doprava lodí je zdarma.

Půjčovna lodí a Malá Skála patří neodmyslitelně dohromady díky jedinečnému spojení řeky a okolní přírody. Tak neseďte doma. Udělejte si vodácký výlet po Jizeře.

Související články

Australští Karnivool míří do Akropole.

Australští Karnivool míří do Akropole.

 KARNIVOOL (aus) + support: The.Switch (cze)  18.6.2014, Praha – Palác Akropolis  Před necelým rokem se

Norští Ulver zněli Akropolí

Norští Ulver zněli Akropolí

datum: 7.2.2014 místo: palác Akropole – Praha Pročítání promo-materiálů člověka vždy postaví před malé dilema,

vizionáři Ulver zvou do Akropole.

vizionáři Ulver zvou do Akropole.

 ULVER (nor) 07.02.2014, Praha – Palác Akropolis Norští ULVER nás po celou svou kariéru přesvědčují

Hudebně narozeninová oslava Dana Reeda v Paláci Akropolis

Hudebně narozeninová oslava Dana Reeda v Paláci Akropolis

Dan Reed  si k padesátinám nadělil dárek v podobě vydání druhého sólového alba. Koncert v Paláci Akropolis byl

Dan Reed oslaví narozeniny v Akropoli

Dan Reed oslaví narozeniny v Akropoli

Americký zpěvák a hudebník Dan Reed, kterého si hudební fanoušci pamatují spíše z jeho působení v kapele


Vyzkoušejte

Error, no group ID set! Check your syntax!

Upozornění

Doslovné, ani částečné přebírání obsahu není bez předchozího souhlasu redakce povoleno.

Copyright 2005 - 2010 | ISSN 1801-5921
Všechna práva vyhrazena | All Rights Reserved