Benátská Noc 2008

Benátská Noc 2008

Jako každý rok i letos budeme přinášet online reportáž z festivalu Benátská Noc 2008. Následující tři dny strávíme v centru festivalového dění a Vy tu můžete být prostřednictvím našeho reportu s námi.

Pátek:

Radeg +Flooty – 14:00

Po dlouhé době jsem na Benátské noci slyšel první kapelu. Páteční program na Wigwam stage zahájila skoro místní (Turnovská) kapela Nothingham, proto jsem svoji pozornost zaměřil nejprve právě tam. I když po festivalových přípravách nějaké to bahníčko pro pankáče ještě zbylo, věřím, že se to v tomhle počasí moc zhoršovat nebude a zem pěkně vyschne – stejně jako žíznivé krky návštěvníků. To Nothingham trápit nemuselo, protože Wigwam stage je kompletně zastřešená a tak zahráli pár novějších songů, které minimálně místní už nějakou tu chvíli znají z jiných vystoupení. Prostě pohodovější úvod Benátské noci jsem si nemohl přát… I to pívečko už teče :-)

Na hlavní – Black stagi – to rozehráli Riviera Playboyz, kteří to, jak už mají ve svém názvu, rozjeli velmi rychle a vzhledem k tomu, že jsem je do této doby neznal, mile mě překvapili například spojením tvrdých tónů, Dijeridu (nebo jak se ten vydlabanej klacek píše :-)) a DJje. V tom všem shonu jsem stačil vyfotit na Green stage jen kapelu Schodiště a mezitím mi unikli na G-Stage Robbie Williams revival…. Bude to krušný festivalový záhul, ale přesto se na něj těšíme a doufám, že si ho užijete s naší redakcí, pokud jste náhodou nestihli zakoupit lístky nebo si tohle čtete až po skončení festivalu.

První zápis končím z Black stage právě znějícím výkřikem kapely OutCry – „To je kurva ale pařák.“

Radeg – 15:50

Shlédl jsem další dvě kapely – Ewu Farnou a Salamandru. Salamandra je na koni. V Praze bude předskakovat kapele Iron Maiden a je vidět, že je díky tomu v plné (hudební) kondici. Celé vystoupení bylo nabité energií, která se valila pod pódium.

Naproti tomu kapela Ewy Farné nabrala během zvučení neskutečné zpoždění (půl hodiny). Nevím, kde byla chyba, ale měl jsem pocit, že jednotliví členové kapely (poměrně mladí muzikanti) si neumí říct, co vlastně chtějí.

Další poznámku mám k areálu Benátské noci. Ten letos po dlouhé době doznal velmi výrazných změn. Především byl rozšířen do míst, kde byl minulý rok kemp. Bezplatné stanování se přesunulo na druhý břech Jizery, přes kterou byl zbudován most. Poměrně značnou neplechu napáchal včerejší déšť. Areál byl podmáčen a tak procházející návštěvníci vytvořili poměrně dost bahna.

Flooty – 17:50

Zatímco na druhé, kryté scéně končí slovenští Fermata, na hlavní stále ještě šílí publikum po Arakainu. Je to už nějaká doba, co jsem Arakain po odchodu Aleše Brichty přestal poslouchat, ale už je letos slyším podruhé a začíná mě nahlodávat pocit, že bych měl doplnit jejich novější diskografii. Musím uznat, že Honza Toužimský se k této legendě hlasově skvěle hodí. Dalším interpretem, který se už občerstvuje v zákulisí, je Eva Farná. Můj dojem z její mladé kapely je také rozpačitý, stejně jako Radegův, ale samotná Ewa zpívá výtečně, to se jí musí nechat.

Radeg – 21:15

V příspěvcích jsme měli delší pauzu. Pokusím se tedy popsat vystoupení kapel které jsem viděl.

Die Happy v čele s Martou Jandovou předvedli skutečně enegrické show. Marta na pódiu řádila a bylo vidět, že si koncert v čechách náramně užívá. Však tu taky nejsou tak často…

Koncert Waltari byl umístěn na skoro nejměnší stage na festivalu – do stanu. Přestože bych kapelu jejich formátu čekal na větší scéně, myslím, že jejich show nebyla nijak ochuzena. Ba naopak. Atmosféra připomínala klubový koncert. Kapela komunikovala s diváky, kteří s vervou odpovídali. Lidi až k zvukaři pařili o sto šest a za ním se minimálně pohupovali do rytmu. Zatím dle mého názoru nejatmosféričtéjší vystoupení festivalu.

Kapela Walda&Gang tradičně zahrála osvědčené a úspěšné písně cizích kapel. Prostě takové, na které se paří a lidi je zpívaj, protože je znaj nazpaměť. Kapela na koncert kromě pyrotechniky přivezla také světoznámého Roberta Rosemberga, který doplnil sboristy.

V tuto chvíli na hlavním pódiu hřmí Divokej Bill. Lidí před pódiem je spousta a vypadá to, že si vystoupení fakt dobře užívaj. Takže se tam taky půjdu podívat..

Radeg – 23:00

Začíná se mi velmi líbit ve stanu (Wigwam stage). Další nezapomenutelný koncert předvedl Krucipüsk. Tentokrát pařil doslova každý. Když zahráli „Druide“, „Keltskej osud“ nebo „Láska je kurva“, celý stan zpíval jedním hlasem. Ve srovnání s nimi v současné době končící Lordi svůj koncert jenom odehrávají a nezachrání to ani pyrotechnické efekty (minimálně takový je můj pocit). Lidi před hlavním pódiem stojí a jen občas se zvedne nějaká ruka.

Flooty – 02:30

Tak a první den Benátské noci je za námi. Na první scéně, co slyším, dohrává Vítkovo kvarteto a já jen co dopíšu nějakou tu řádku, půjdu na (doufám zasloužený) odpočinek. Já se pokusím svým okem shrnout posledních pár hodin, které jsem se neozval. Vezmeme to pěkně popořadě: Na třetí scéně jsem se mihnul okolo UDG, kteří si své fanoušky na Benátské noci rozhodně našli, ale mé sluchové ústrojí je k tomuto žánru poněkud hluché, proto jsem se vydal na Clou, kteří ač energicky pařící, můj objektiv také příliš nezaujali… asi proto, že jsem očekával už větší hvězdy.

V půl sedmé to rozpálila Marta Jandová s Die Happy a bylo opravdu na co koukat. Vystoupení mě celkem strhlo a po povinném focení jsem si z dálky ještě pár songů vychutnal… a pak už hurá na večeři…

Vrátil jsem se akorát. Na druhé scéně to rozpálili Waltari ve velkém stylu, což je vidět z fotek v galerii. Tato finská banda má Českou republiku v oblibě a je vidět, že si zdejší koncerty nárammě užívají. Chtěl jsem sice alespoň chvíli vydržet a nasát trochu jejich rozverné nálady, ale to se již na Black stagi hlásil o slovo Divokej Bill. Jejich tradiční festivalový playlist opět nezklamal a přitáhl opravdu početné publikum, které nadšeně zpívalo s interprety.

Největší nálož měla ale přijít o chvíli později spolu s mistem Hájíčkem a jeho kumpány. Krucipüsk: energická, mazecká, neuvěřitelná pařba na podiu i pod ním (jako kdykoliv jindy) se mi neokouká snad nikdy, proto jsem byl rád, že si songy můžu užít před nášlapy a ne se mačkat v tisícihlavém pařícím kotli.

Pak už přišli oni pověstní, na plakátech velkými písmeny propagovaní, Lordi – páni temnot z Finska. Propagace zafungovala a kotel se na tyto showmeny vytvořil masívní, ale přeci jen na ty drsné oblečky hrajou na můj vkus až moc fádní muziku. Podle prodejnosti jejich alb je ale vidět, že nejen kostýmy jim budují jméno a pro mnoho fanoušků byli jistě zlatým hřebem do rockového pátku Benátské noci.

Co dodat na závěr? Snad jen že ráno přidám pár fotek ze show místních mistrů božské zábavy a božských těl – DeBill Heads. Jejich songy si zpíval snad každý, kdo zavítal na druhou scénu po jedenácté hodině. Tahle zábava prostě nezklame a protože jsem si pro dnešek dal s focením pohov, mohl jsem si jejich vystoupení užít až do konce. Pátek prostě paráda, uvidíme, jak se vytáhne druhý den maratónu hudby zvaného Benátská noc.

Sobota:

Flooty – 13:00

No a je tu sobotní odpoledne plné skvělé muziky, hektolitrů piva a jiných nápojů. Na plac jsem dorazil v poledne, kdy zrovna všechny stage zvučily, proto jsem si konečně mohl v klildu prohlédnout areál. Za tu hodinku, co tu jsem mě samozřejmě zaujali nejvíc na hlavní scéně Gipsy.CZ, na které přišlo na sobotní odpoledne až neskutečně hodně lidí, z nichž tak polovina si hopsala do rytmického halekání této romské hiphopové stálice české hudební scény. Na druhé, kryté scéně, na které je ještě celkem chládek, oproti zbytku areálu, hráli Neřež, kteří předvedli něco málo odpočinkovější muziky. Mezitím na třetí to rozjeli crossoveroví Flattus. Uvidíme, jak to klukům pošlape v budoucnu, protože co jsem slyšel, bylo velmi energické.

Flooty – 17:00

Dalších pár hodin uběhlo a já se s foťákem potuloval areálem Benátské Noci… přináším vám tedy čerstvé fotečky z dnešního parného odpoledne. Po lehkém zastavení u mladíků Mandrage se na hlavní scéně objevil zlatý hřeb minimálně dnešního odpoledne – vtipný a zpívající – Jiří Schmitzer. Jeden z mála interpretů, ,kterého jsem si užil i po nafocení. Prostě paráda. Publikum si vyžádalo minimálně 3 přídavky a Jirka nakonec zanotoval i tu pověstnou píseň Prdel, kterou skandovalo celé publikum… Krátké zastavení u rockověji metalovějších Debustrol a hurá na pohodovku Doctor P.P. Lidi si pohodově sedí v trávě (schnoucím bahně) a hltají sluníčko plnými doušky. Prostě sobotní pohodička, kterou bych přál každému.

Trochu stínu jsem byl nabrat na Skyline, kteří byli ve Wigvam stanu… Momentální výpomoc – bývalá zpěvačka z Gaia Mesiah – byla více než energická a řádila na pódiu, co jí síly stačily.. jak si můžete všimnout z fotek. Ač tenhle žánr zrovna neposlouchám, zdá se že Skyline získali novou krev, která jim rozhodně prospívá…Ještě pár foteček Harleje, skákání na pořádný hospodský rock a na hlavní stagi už začíná hrát Michal Hrůza, jehož fotky vám poskytnu v další části.

Waran – 18:00

Takže vítejte u mojí části reportáže, zatím jsme stihli pouze konec kapely Skyline, která je samozřejmě stálicí hudebních festivalů a svoje publikum si vždy najde. Bohužel na ně nepřišlo moc lidí, za to ovšem lidí věrných a dostatečně nadšených. Po nich pak následovala slovenská skupina Para, která mě osobně nijak nezaujala, na druhou stranu jsem slyšel tak tři písně. Odlehčená kytarovka se skončným tempem, bohužel však na ně nepřišlo moc lidí.

Přesunuli jsme se tedy na hlavní stage, kde právě publikum okouzloval Hrůza Michal. Hrůza to ale nebyla, lidem se výkon celé kapely určitě líbil. Skupinu ani zpěváka jsem neznal, spoustu jejich písní ale ano – z rádií a tak. Nejdříve jsem si sice myslel, že jsem na performenci skupiny Parademarche, ale naštěstí jsem byl vyveden z omylu a nepíšu Vám tu úplné nesmysly, pouze částečné. Je tu totiž neskutečné vedro a alkohol stoupá do hlavy vyšší mírou než by měl. Zatím se mějte, uvidíme o čem Vás zpravím příště….

Waran – 19:00

O tom, že Žlutý pes dokáže publikum rozpálit nikdo nepochybuje, zvláště Satisfaction od Rolling Stones byla moc v pohodě. Ondřej Hejma má prostě charisma a dokáže na lidi přenést svoji pozitivní náladu. Ivan Hlas na Wigwam stagi byl na můj vkus moc pomalý a melancholický. Stejně tak Meky Žbirka, na kterého jsme se přesunuli, nebyl zrovna energií nabitý. Alespoň ze začátku. Už jsem si říkal, že nás pořadatelé chtějí z nějakého důvodu uspat, ale to jsem se hodně sekl. Meky vybalil všechen svůj um a šoumenství a já jsem nestačil zírat. Nakonec si dokázal lidí získat a rozpálit je do běla. Nyní se chystáme na MIG 21, což doufám bude sázka na jistotu.

Flooty – 00:00

Já opět zakončím svými úvahami a postřehy festivalový den. Michal Hrůza, původně skoro místní rodák, navodil pohodovou atmosféru, tak jsem na chvíli zůstal a zaposlouchal se. Počasí pořád prima, pivní sudy stále nedocházejí a alkohol se ředí krví, prostě opět povedené odpoledne. Díky výše popsanému stavu jsem úplně zapomněl na Mekyho Žbirku, kterého jsem tak stihnul už jen v zákulisí. Během jeho vystoupení jsem totiž zamířil na stále se na špici držící stálici, Žlutého psa. Jak už naznačil kolega, publikum rozhoupali dostatečně, proto jsem i já na chvíli vypustil festivalový shon a rád se zaposlouchal do všem moc dobře známých textů a melodií.

Zůstal jsem tedy na třetí scéně, kde Lou Fanánek Hagen se Syny výčepu a s fernetem v ruce zaskakoval za tragicky zesnulého Frantu Sahulu. Ačkoliv většina songů byla mému sluchovému ústrojí neznámá, Frantovy texty mají šťávu i bez produkce Tří sester a tak počet posluchačů byl více než dostatečný.

Poté už nastoupila první (papírově) hvězda večera, Mig 21. Ačkoliv jsem jejich produkci neslyšel ze zřejmých důvodů celou, bylo vidět (slyšet), že lidi na tohle jméno prostě slyší a vytvořili opět úctyhodný dav. Další produkci, kterou jsem si prostě nemohl nechat ujít, byli Mňága a Žďorp, na jejichž melancholické texty a melodie již nějaký ten rok skáču v davu. Management Benátské noci jednoduše výborně namíchal pohodovou atmosféru a já si jí užíval plnými doušky (piva :-))

Po prodlouženém vystoupení Migů přišla na řadu dnešní hvězda večera – britská Kim Wilde. Ač Kim táhne na padesátku, chirurgové a viážisti s upatlanýma rukama od makeupu, dělají co můžou a tak tahle paní vypadá stále dobře – (minimálně od desáté řady :-)) Popík průměrný, mé rockové srdce neoslovující, ale přesto si své diváky očividně našel, proto se zde zdržím bližších komentářů a radši nechám za sebe mluvit fotky v galerii.

Waran -ohlédnutí za sobotou

Takže jsme ještě viděli Kim Wilde, já osobně jsem z ní nijak nadšený nebyl. I když pár písní od ní znal asi každý. Přesto se mi zdálo, že by to v tu chvíli chtělo něco živějšího. To také následovalo ve formě skupiny Kryštof. Její hlavní protagonista Richard Krajčo sice ze začátku ohrozil celé vystoupení zpěvem z cca pětimetrové konstrukce pódia, na kterou se vyšplhal, ale nakonec se nezabil ani nezranil. Již jsme začali být vcelku unavení, tak jsme se ještě chviličku podívali na Fast Food Orchestra a rychle spát. Uvidíme co přinese neděle, právě vyrážime do víru dění…

Neděle:

Flooty – 14:30

V poledne jsme opět dorazili do areálu, abychom se přesvědčili, že pařák ho také neminul. Tekutiny, které si prolévám krkem se opět mění na pot tak rychle, až mě to samotného udivuje – ale pořád lepší, než kdyby voda padala z nebe. Dorazili jsme, právě když to na Black stagi rozehráli Dukla Vozovna a jak už sám jejich název napovídá, je to pořádnej rokec, který pár diváků přitáhl. Mezitím na Green stage (dnes už druhé ze dvou) hráli Hitmakers, osvědčená turnovská (tedy místní) banda, která dokázala také pěkných pár lidí rozvlnit.

Úplnou novinkou pro mě byla kapela Už Jsme Doma, která hrála takový psychedelicko progresivní, sem tam až pro mé uši kakofonický, rock. Každopádně to je ale tak zajímavý projekt, že jsem si ho vyslechl skoro celý. Nejblíže bych jejich tvorbu přirovnal k výtvorům skladatele – klavíristy Michala Špíny :-)

Na druhé scéně to po nich ve velkém stylu, jak je jejich dobrým zvykem, rozjeli Sto Zvířat. Ska skákací kapelka, která (jak můžete vidět na fotkách) přitáhla velmi početný dav nadšených fanoušků. Ti si s nimi s chutí zazpívali 40 minut, které měla tahle parta vyměřeny. Myslím, že by zvládli i větší prostor… Na hlavní stagi právě dohrál Blue Effect a já se s vámi pro teď loučím.

Waran – 14:30

Tak vše podstatné asi už víte od Petra a já s ním mohu jet souhlasit. Už Jsme Doma mě ze začátku zaujali, zněli originálně. Jenomže postupně se originalita změnila až na zvláštnost a podivnost . Na první stagi pak hrál Slávek Janda Band, který ale valného úspěchu neměl, přišlo se na něj podívat tak 20- 30 lidí. V tuhle chvíli to byla teda dosti slabota, dvě nic moc kapely (alespoň pro mě) hrající najednou. Sto Zvířat to ovšem dosti zlepšilo, i když nejsem velký příznivec Ska hudby, tak tuhle skupinu mám rád už jenom pro jejich výborné texty.

Waran – 16:15

Takže zatím jsme shlédli Lenku Dusilovou, hudebnice je to jistě skvělá, na druhou stranu byly její písně na současné vedro moc pomalé a klidné. Ovšem zběsile tančit v tomhle počasí by mohlo být životu nebezpečné. Zrovna teď zpívá a tančí Jiří Suchý a zdá se, že má i přes svůj vyšší věk u diváků úspěch. Dokáže totiž svými svěžími písněmi diváky pobavit. Naše mozky jsou zpomalené, naše těla připálená, doufejte že se dožijeme večera.

Flooty – 19:15

Večer se přiblížil a můj unavený mozek dovedl ještě unavenější tělo do chládku press stanu, abych se s Vámi mohl podělit o další zážitky. Začneme již výše zmíněnou Lenkou Dusilovou, která je skvělá zpěvačka a výborně se hodí do nedělní melancholické atmosféry. Na druhé scéně mezitím zvučí Yo Yo Band, kteří, možná překvapivě, přilákali celkem dost lidí. Richard tesařík za mikrofonem a bongy stále těží z pohodových rytmů a havajské nálady, kterou šíří. Opět další skvělá volba pro mozky na pokraji vypnutí, které chtějí zregenerovat své obvody.

Ještě než jsem si odskočil na svačinku, stihnul jsem vyfotit Vypsanou Fixu, která strhla ke skákání a halekání snad i náhodné kolemjdoucí. Pořádnej kotel, výborná atmosféra, co by kdo chtěl víc :-) Posléze na druhé scéně vnesli na plac trochu punku britští The Vibrators, kteří si na parném sluníčku našli také dost příznivců, i když proti nim hrající Fixa a posléze Horkýže jim nedopřáli tak velké publikum

Horkýže Slíže – jasná hvězda dnešního odpoledne – skákající lidé kam jen oko dohlédne, výborná atmosféra, stále slunečné počasí. Jednoduše nemám slov. První kapela, na kterou jsem si odskočil do publika a nechal se unášet jedním hitem za druhým. Občas jsem si i radostí poskočil. Slovenští baviči to prostě umí ať už jsou na rockovém (Masters of Rock) nebo popovějším a pohodovějším (neděle na Benátské noci) festivalu, všude sklidí neuvěřitelné ovace a nadšení… Už jen 4 kapely a je po všem, ani se mi nechce věřit, že to tak rychle uteklo.

Flooty – 20:30

Stačiil jsem vyfotit poslední No Name a Vildu Čoka a zemřel jsem na vyčerpání několik kroků od pivního stanu. :-)… Pokud No Name byli skvělí, tak Vilda řádil o tři třídy výš. Skákání, prasečí hlava, obrovská porce energie, výborné zakončení festivalu. Na Slováky na hlavní stagi bylo sice daleko víc lidí, ale na Vildu bylo publikum o to živější… Olympic právě melancholicky zakončuje povedený víkend a já se s vámi loučím. Příští rok snad bude stejně povedený jako letos.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Nejnovější příspěvky

Na Aerodrome festivalu vystoupí Oscar and the Wolf!

Nahradí X Ambassadors, kteří odložili celé evropské turné. Na pátém ročníku Aerodrome Festivalu,

nabízí i domácí jména

nabízí i domácí jména

Program Aerodrome Festivalu se rozrůstá o tuzemské umělce – Marpa, Lenny, Support Lesbiens,

Aerodrome festival potvrzuje posledni zahranicni kapelu letosniho programu – Halestorm!!

Posledním jménem, které bude na letošním ročníku Aerodrome festivalu reprezentovat zahraniční rockovou scénu,

Aerodrome Festivalu bude kralovat Lana Del Rey

Aerodrome Festival korunuje letošní program jednou z největších hvězd současnosti – americkou zpěvačkou

Treti rocnik festivalu Rock Heart opet laka na atraktivni jmena – Sodom, Hammerfall, Epicu, Guse G nebo znovuobnovene Rage – Refuge

Rock Heart, který se za pouhé dva roky své existence stal jedním z

více...

Půjčovna lodí Jizera

Rádi bychom Vám představili novou půjčovnu lodí Jizera. Půjčujeme kanoe a rafty na řece Jizeře. Nejčastěji působíme na středním toku Jizery – mezi Spálovem a Příšovicemi. Na tomto úseku má Jizera charekter mírné turistické řeky. Vodácké vybevení půjčujeme za bezkonkurenční ceny. Navíc doprava lodí je zdarma.

Půjčovna lodí a Malá Skála patří neodmyslitelně dohromady díky jedinečnému spojení řeky a okolní přírody. Tak neseďte doma. Udělejte si vodácký výlet po Jizeře.

Související články

Kryštof Srdcebeat tour 2015 Brno

Kryštof Srdcebeat tour 2015 Brno

Hmmm, Kryštof v Brně, jít či nejít? Cdčko jste si koupili asi týden před akcí, protože jste

Waltari s novou deskou v Praze

Waltari s novou deskou v Praze

Finská crossover metalová kapela WALTARI přiveze letošní desku – „YOU ARE WALTARI“! Jediný koncert bude

SrdceBeat Tour 2015 se blíží

SrdceBeat Tour 2015 se blíží

V listopadu nahrála skupina Kryštof deset nových písní, v únoru je ladí v New Yorku

Waltari a Support Lesbiens se zítra rozjedou s novým koncertním programem na společné turné.

„Bude to mejdan, přijďte si ho užít s námi“ zvou Support Lesbiens na jejich společné

Support Lesbiens a Waltari zdvojnásobují své turné.

Na četné žádosti příznivců obou skupin a pro zájem pořadatelů z ostatních měst, rozšiřují Support


Vyzkoušejte

Error, no group ID set! Check your syntax!

Upozornění

Doslovné, ani částečné přebírání obsahu není bez předchozího souhlasu redakce povoleno.

Copyright 2005 - 2010 | ISSN 1801-5921
Všechna práva vyhrazena | All Rights Reserved