Tradiční otevírání festivalové sezóny letos připadlo na třetí červnový víkend a kapel chtiví fanoušci si tak konečně mohli poslechnout, jak se jejich oblíbení interpreti přes zimu připravovali. Na festival Votvírák na letiště u Milovic jich dorazilo podle pořadatelů v pátek přes třicet tisíc a v sobotu jen o něco málo méně. Kvalitní československý lineup a obří divácká kulisa tak opět vytvořili výbornou atmosféru.
Pátek
V pátek přálo počasí, proto se již od brzkých odpoledních hodin nahrnulo do areálu velké množství lidí. Tradiční fronta u vstupu do festivalového městečka měla opět megalomanské parametry, ale je pravda, že letos šlo odbavování o poznání rychleji. Kdo přijel včas, mohl stihnout La Spilku, Crossband nebo Legendy. První větší kotel se však vytvořil až na Mandrage, kteří zvesela naservírovali tradiční menu příjemných melodií.
Interpreti na žánrově oddělených pop a rock pódiích (a stranou se krčící hip hop stage) se překrývali jen částečně, proto se tentokrát běhání sem a tam za oblíbenými kapelami nekonalo. Během dne se tak na první popové scéně vystřídali Sto Zvířat, Wohnout, Mig 21, Monkey Bussines nebo UDG. Všechno to jsou osvědčení festivaloví harcovníci, proto byli všichni po zásluze odměněni aplausem několika ticíc párů dlaní.
Druhá stage si pro diváky připravila rockové hody, kde se k poslechu podávaly kapely Škwor, Citron, Harlej, Arakain, Doga a jako závěrečný moučník jsme si mohli počkat na Debill Heads. Cestou do spacáku jsem se ještě skočil zasmát Rytmusovi, abych si mohl odškrtnout, že jsem v pátek nezanedbal i třetí pódium ;-)
Sobota
Po nočním vydatném slejváku nás sobota přivítala jen menší přeháňkou, ale kdo neignoroval předpověď, nemohl být zakočen. Nakonec jsme se dočkali jen několika mrholivých epizod a ani druhý festivalový den tedy nedopadl zase tak špatně.
Hned po obědě mě čekalo překvapení v podobě neznámé skupiny Deratizéři. Jakmile jsem však zahlédl za kytarou Sváťu z Totálního nasazení, bylo jasné, odkud ten punk fouká… Sobota byla vůbec celá taková punkovější od rána až do večera. V odpoledních hodinách, podobně jako tomu bylo vloni, byla první stage zasvěcena známým sólo zpěvákům a jejich kapelám. Postupně před diváky vystoupil nemastný neslaný Miro Šmajda, legendární a stále kvalitní Janek Ledecký a do morku kostí mě iritující Xindl X. Tento blok pak završiil Marek Ztracený.
Ke druhé scéně se zatím stahovali vyznavači pořádného nářezu a ježatých účesů. Pro ty zde hrál vtipný rock´n´folk Ticho de Pre Cupé band, již výše zmínění Totáči, Civilní Obrana, Medvěd 009 a Rybičky 48.
Mně neznámí Enter překvapili příjemným projevem a velmi dobrou muzikou – zpočátku okolo chodili návštěvníci obloukem, ale ke konci jejich setu se i na ně přišlo podívat celkem dost lidí. To Desmod již neměli o diváky nouzi a tito slovenští Kabáti to rozjeli ve velkém stylu. Po nich se dojíždělo v pohodovém romantickém tempu kavalírů z No Name a před půlnocí konečně dostali prostor na propagaci své nové desky i „headlineři“ Chinaski. Kluci mají hitů v zásobě opravdu hodně, ale oproti dvěma slovenským hostům se mají ještě hodně co učit v oblasti komunikace s publikem. Nebo je hecování davu a obvyklé kejkle spíš přestaly bavit. Právě na tohle však přední řady čekají a Chinaski si u mě tedy připsali body jen za hudbu a zpěv.
Večer na druhé stagi zahájil Robert Nebřenský a pohodička s Vltavou. Tihle pánové výše zmíněné srandičky už ke svému vystoupení nepotřebují a k navození příjemné atmosféry jim stačí vtipné texty. Zbytek programu už se jen pařilo do strhání těla. Koho nezdolal démonický strýček Hájíček a jeho Krucipüsk, toho převálcovali Visáči, Punkfloid nebo NVÚ.
Opět parádní festival, který ponechal to kvalitní a osvědčené z minula a zase o fous vylepšil to, co mi na něm vloni vadilo. Rozhodně si příští ročník nenechám ujít – a co vy?…
Votvírák 2011 16 komentářů reakcí