V Čechách se Värttinä představila v roce 2003 na nějakých letních festivalech, koncertovala tady i v roce 2005. V pondělí 24. zavítala kapela do Čech znovu, tentokrát do Paláce Akropolis.
Värttinä je švédská kapela o třech vokalistkách a bandě muzikantů spadající někam do word-music (Pod pojmem word-music si autor příspěvku, v podstatě hudební idiot, představuje neofolk – tj. folk modernizovaný patřičnými hudebními nástroji – ze země dostatečně cizí, aby do znělo pořádně “word“)
Pražský koncert, jemuž mimochodem den předtím předcházel koncert v Brně, byl součástí šňůry vystoupení na podporu nového alba Miero. Co se týče zmíněné bandy muzikantů, hudbu tvoří bicí, housle, basa, loutna, akordeon a kytara (elektrická; nástroje se občas mění, třeba hráč na loutnu ji občas vymění za saxofon atd.). Jako člověku, který do pondělního koncertu neměl o kapele Värttinä (mimochodem vzniklé už roku 1983, na nedostatek času k seznámení se tedy vymlouvat nemůžu) ani tušení, se mi koncert celkem líbil, i když je pro mě vcelku těžké jejich hudbu nějak charakterizovat.
Kapela sama o sobě na svých stránkách píše: „Finští Värttinä jsou charakterističtí tím, že vytvořili unikátní vokálně-instrumentální z kořenů lidové hudby vycházející styl, který kombinuje tradiční element ugrofinských vokálů s originální kompozicí a energickým projevem. Míchajíc starobylou finskou poezii, charakteristické souzvuky vokálů, tradiční i moderní hrací techniky, spletité rytmy a nápaditá hudební aranžmá, linii tří zpěvaček vpředu s podporou šesti muzikantů v pozadí, tím vším si razí svou cestu do světa současné hudby.“ (převzato z webu kapely).
Už máte jasno? No každopádně mě se nejvíc líbil ten energický projev. A samozřejmě, zpívaná finština je děsně cool. Jinak zpěvačky střídaly skladby pomalejší s energickými a koncert se po celou dobu tak nějak nenásilně gradoval, až někdy kolem skončil a měl jsem dojem, že za sebou zanechal velmi spokojené publikum
Zdravím,
Värttinä je rozhodně kapela z FInska, která zpívá Finsky.
Zdravím
Lenka