Může-li se některý z českých festivalů označovat tituly jako jedinečný, legendární, kultovní nebo multižánrový, je to bezesporu Trutnov Open Air. Svoji nezapomenutelnou atmosféru rozpumpoval v areálu Na Bojišti jako vždy předposlední prázdninový víkend, kdy se na stejném podiu představila tak žánrově rozličná jména, jakými jsou Vltava, Manic Street Preachers nebo Arch Enemy.
Čtvrtek – legenda ožívá
Nejvýraznější událostí čtvrtečního dne byl návrat legendární kapely Vltava na české hudební nebe. Koncert nabídl zaplněnému amfiteátru průřez jejich dosavadní tvorbou a nemohly chybět nezapomenutelné songy Prasátko, Bezvadnej chlap nebo Marx, Engels, Beatles. Následné čekání při přestavbě scény zkrátil svým prvním festivalovým vystoupením kouzelník Talostan, který publikum doslova očaroval a podmanil si ho i pro další svá čísla. Pak už byl prostor připravený pro příznivce elektronické taneční hudby v podání britských Asian Dub Foundation.
Pátek – večer hvězd
Jak už je na Trutnově tradicí, vystřídaly se během dne na všech scénách kapely nejrůznějších žánrů a stylů. Mezi kapely, které nezapadly, určitě patří rockově ladění Senser, pankáči z N.V.Ú., Vítkovo kvarteto se zpěvákem v dopravní zácpě nebo temná legenda undergroundu DG 307, při jejichž vystoupení člověk přestával vnímat okolní svět a visel na básníkových rtech. Po půlnoci se už v amfiteátru nedalo najít volné místečko a Manic Street Preachers zahalili Trutnov oblakem hvězdného dýmu a rytmů. Dočkali jsme se hitovek i novinky z připravovaného alba a asi málokdo odcházel na konci zklamán.
Sobota – tropy a tolerance
Už od rána teplo k nepřežití lákalo ke shlukování do fronty na bezplatný bus k rybníku Dolce. Kdo neokusil, neví oč přišel… Zpět do areálu mě přitáhli skvělí Blue Effect a střídající slovinci Elvis Jackson předvedli originální směs, která rozpohybovala celé okolí. To byl ale jen slabý odvar oproti nadšení, které vyvolal Ondřej Havelka a jeho Melody Makers. Nemá smysl snažit se popsat, jak vlna swingu pohltila a unášela všechny přítomné. Postupně vydupané a vytleskané 3 přídavky mluví za vše. A nebyl by to Trutnov, kdyby nenásledovalo něco, co by si dramaturgie jakéhokoli jiného festivalu nedovolila ani ve snu. Po hudbě 30. let obsadil pódium deathmetal v podání Arch Enemy! Kdo jen slyšel zpovzdálí, těžko by hádal, že do mikrofonu zpívá křehká blondýna, která hrozičům v kotli nadělila do bubínků řádnou porci profláklých pecek i jemnější instrumentálku, při níž všichni hypnotizovali kytaristovy prsty.
Neděle – ústup z Bojiště
Hned zrána bylo v areálu znát, že se festivaloví bojovníci začínají stahovat do svých domovů. Jinou příčinu tuším za nerealizovaným čtením Magora Jirouse, který byl možná také stažen (k zemi?). Kdo ví? Ničím zastavit se ale nenechali trutnovští Blues Mystery se svým repertoárem odpovídajícím názvu, ani nesmrtelný Ivan Hlas a jeho Aranka, která stále umí hulahop. Svižné houpání boků i celého těla obstarali také neotřelí Green Smatroll, jejichž pojetí ska potešilo nejen mé srdce. Pak bohužel i mě dostihla nutnost opustit Bojiště – s myšlenkou, že příště si Jiřího Schmitzera nenechám ujít.
See you later!
Report: Zuza
Foto: Radek Nejedlo
Ty fotky jsou výborný. Ta s tim pankáčem za tmy s kelímkama je naprosto geniální a další jsou taky skvělý. Poklona fotografovi.
Doporučuji také přečíst článek na Novinkách, který se k festivalu váže… http://www.novinky.cz/krimi/209749-mladik-na-jicinsku-zaplatil-utratu-oblecenim-vcetne-spodek.html