The Australian Pink Floyd Show – Big Pink – Greatest Hits

Takřka přesně  po roce od famózního provedení legendárního alba The Wall ještě legendárnějších Pink Floyd, si všichni tuzemští  vyznavači této podmanivé hudby znovu přišli na své. Nejslavnější revival nenahraditelných Britů opět zavítal po své ostravské zastávce i do pražské Tesla Areny a opět se bylo na co koukat a především, co poslouchat.

Jak bylo dopředu avizováno, současné turné Aussie Pink Floyd je pojato jako výběr největších hitů kapely, průřez tvorbou Pink Floyd, jak ji nacházíme na jednotlivých albech. Nutno hned na začátku poznamenat, že se nejednalo o klasický best of, kdy se prostě vyberou komerčně nejúspěšnější skladby, ale že Australané sáhli i po několika kusech, které jistě nepatří mezi ty nejhranější a udělali dobře. Celé vystoupení tak bylo pro mnohé návštěvníky pestřejší, než původně očekávali. První půle patřila převážně skladbám z alb Dark side of the Moon, Wish you were here a Animals. Dramaturgický nápad provázat jednotlivá alba obrazovým materiálem, na němž si klokan ve svém pokoji postupně pouští uvedené desky (na vinylu pochopitelně), tvořil jednotící prvek hraných skladeb celé první části letošního vystoupení. V druhé půli, ač právě zde zaznělo mnoho mých oblíbených skladeb a došlo i na příjemné zabroušení do „Sydovského období“, již podobná souvislost chyběla, což je možná trochu škoda, vzhledem k tomu, že i kompaktnost celého výstupu, tak jak jsme ji měli možno vidět při loňském provedení The Wall, umocňuje pocit diváka a posluchače, že skutečně kouká na „Floydy“. Přesto se opět jednalo o nadstandardní koncertní výkon a to i v konkurenci kapel, které nejsou revivalem. Samotné Pink Floyd Australani ovšem nedostihli, což nejspíše ani není jejich cílem. Zkrátka všem zúčastněním byla nabídnuta velmi kvalitní iluze něčeho, co už ve své originální formě nikdy nespatříme. (v soudobých souvislostech komerčních úspěchů nejmenovaných filmových pozlátek, by se dalo říct, že Aussie Pink Floyd jsou takovým avatarem těch skutečných Floydů…)

Úspěchy, jaké po celém světě The Asutralian Pink Floyd Show sklízí, jsou dány právě jejich přesnou citací jednotlivých skladeb, ke které přistupují opravdu zodpovědně a je radost poslechnout si na živo i ty nejdrobnější lahůdky a detaily. Vše pak umocňují neméně kvalitní světla, která tvoří nezanedbatelnou část celého výsledného dojmu. Kompaktní barevné sladění světelného doprovodu pro jednotlivé skladby s promítanými obrazy, podobně jak to měli svého času Pink Floyd, skutečně chvílemi dává zapomenout, že jde jen o revival. I když na můj vkus je místy v obrazovém doprovodu až příliš překlokanováno :-)

Zvuk Australanů  je kapitolou samou osobě. Ve srovnání s jinými koncerty, které se v Tesla Aréně konají, mají Aussie Pink Floyd skutečně špičkový sound. Vše je slyšet tak, jak má, snad jen bicí mohly tentokrát být o malilinko dotaženější, zejména kopáky, jakoby v některých částech haly jen duněly bez jasného rytmického ohraničení, ale to už je skutečně šťourání. Hráčské dovednosti jednotlivých muzikantů a především píle s jakou přesně interpretují každý tón Floydů je pak hlavním aspektem, který staví tuto skupinu nad běžný revival. Samozřejmě občas dojde na místa, ve kterých je vidět, že zatímco Pink Floyd konkrétní tóny skutečně cítili a hráli je tak nějak ze vnitř, tito jejich interpreti je mají prostě naučené. Je třeba mít ale na paměti, že se jedná o show, vizuální i zvukou, a to se daří na výbornou!

Takřka tři hodiny famózního hudebního zážitku, to je to, co The Australian Pink Floyd Show nabízí. Neuvidíte Pink Floyd, ale blíže k nim se už dnes pravděpodobně dostat nemůžete. Snad jen, že by Vás David Gilmour kupříkladu pozval na oběd. No, je na každém, aby zvážil své reálné šance. Každopádně, pokud jste milovníky Pink Floyd a ještě jste na Aussie Pink Floyd nebyli, zvažte návštěvu jejich příštího vystoupení a případně… přeji dobrou chuť.

text: Martin Lang, foto: Petr Tvrdík