Vlahý páteční červencový večer lákal obyvatele Blanska a okolí na místní baseballové hřiště ke koncertu Mandrage a Divokýho Billa. Parkování měli pořadatelé příjemně zvládnuto na nedalekém fotbalovém hřišti, u vstupu vše odsýpalo jedna radost, stánků bylo dostatek, sedět bylo na čem a výhled na podium byl super i z větší vzdálenosti, co víc si přát…

Letošní Basinfirefest se nesl v duchu toho předchozího. Areál, vystavěný u obce Spálené Poříčí, byl shodný s areálem minulého roku, viz. letecký přelet Youtube . Počet stánkařů, občerstvení či ToiToiek se mírně zmenšil, ale nemyslím, že by to bylo na škodu. Cenově patří festival mezi ty přívětivější, Gambrinus 10 za 28,- (minulý rok 27,-), nealko Birell 28,-, Kofola 0,4L za 26,- či kemp na 3 dny za 200,-.

Černé kalhoty a funky drive, černé brýle a soulová naléhavost, černé kravaty a jazzová elegance, bílé košile a rocková energie to je Laura a její tygři.

Prvním potvrzeným headlinerem je stálice evropské hudební scény – finská kapela Waltari. Mezi Praděda Festem a Waltari můžeme najít velmi silnou paralelu, oba dávají prostor různým hudebním stylům. Cross-over, styl který Waltari hrají, je křížení hudebních stylů, které na první poslech nemusí mít mnoho společného. Waltari je však umí namíchat takovým způsobem, že působí celistvým dojmem.

Krásné letní počasí a malebný prostor zahrad zámku Sychrov přilákaly na koncert Sinead O´Connor v sobotu 3. července tisíce návštěvníků.

V sobotu 3. července se za neskutečně slunného počasí konal již třetí ročník festivalu Kozafest. Přestože jsem díky pozdnímu příchodu přišel o velkou část programu, festival mě doslova nadchl.