Kryštof

Kdo je příznivcem kapely Kryštof jistě nepřehlédl jejich koncertní turné a jmenovitě vystoupení, které se konalo 8.dubna v Bozkově. Jako předkapela se představila skupina Prowizorium, jež se připravuje na vydání svého prvního CD.

Začátek koncertu byl naplánován na devátou hodinu večerní a téměř vůbec se nezpozdil (ne že by mě to mrzelo…). Kapela Prowizorium odehrála velmi příjemných cca 45 minut plných svižnějších skladeb, kde ovšem nechyběly ani písničky pomalejšího charakteru. Zatím jsem o této partičce muzikantů věděla pouze z doslechu a jejich živé vystoupení mě zaujalo nejenom stylem muziky, který je mi blízký, ale i výborným provedením. Kromě zpěvu frontmana Tomáše Sehnala, se mi nejvíce líbila hra basáka Michala Němce, který dokazoval, že patří právem mezi seskupení vynikajících hudebníků. Jako doplnění a obzvláštnění tradičního nástrojového složení většiny skupin (2 kytary, basa, bicí) mě nadchl hráč u bubínku, kterého se mi ještě několikrát podařilo zahlédnout myslím, že s tamburínou…?? Z jejich repertoáru se mi bohužel do paměti dostala jen předělávka songu Green day- „Wake Me Up When September Ends“.

Jak už je v Bozkově dobrým zvykem, sešlo se tu velké množství posluchačů, kteří zaplnili témeř celý sál. Atmosféra byla příjemná a plno tak akorát – člověk nemusel stát někomu jinému na noze ani si nepřipadal jako na opuštěném ostrově.. Před začátkem Kryštofů sice mírně přibylo návštěvníků, ale stále se v sále nekonala žádná nepříjemná tlačenice… Bylo prostě Sqěle

Po kratičké odmlce se už na podium dostavila hlavní kapela večera – Kryštof. Představili se úvodní písní ze svého posledního alba Mikrokosmos Pan sen –„… dovolte, abych se představil, dovolte abych se představil…“ ale pochybuji, že by kdokoli v sále váhal, koho že to má vlastně před sebou… Velmi efektní bylo osvětlení právě při prvních tónech této skladby, kdy reflektory střídavě oslňovaly publikum.

Následovala píseň Sqěle při níž se svojí precizně nacvičenou choreografií pochlubila dechová sekce- tato část skupiny mě velmi zajímá, protože mi už dávno učarovalo hraní na dechové nástroje. Není však možné říct, že udivovali jen polotanečními variacemi a tradičními zářivými parukami, ale především skvělými výkony. Nejvýraznější postavou skupiny ( samozřejmě hned za Richadem Krajčem) a hlavně dechů je trumpetista Nikos Grigoriadis, který patří k největším hudebním osobnostem nynějšího Česka. Co se týče odehraných skladeb, zazněly písně z CD Mikrokosmos i ty starší. Výborný byl také saxofonista Nikos Kuluris. Obě vystupující skupiny se těšily velkému diváckému ohlasu a ani jedna ze zúčastněných stran (diváci/účinkující) jistě nebyla zklamaná. Živé vystoupení kapely Kryštof končilo po půl dvanácté a následovala jestě diskotéka.