Kdo je příznivcem kapely Kryštof jistě nepřehlédl jejich koncertní turné a jmenovitě vystoupení, které se konalo 8.dubna v Bozkově. Jako předkapela se představila skupina Prowizorium, jež se připravuje na vydání svého prvního CD.
Začátek koncertu byl naplánován na devátou hodinu večerní a téměř vůbec se nezpozdil (ne že by mě to mrzelo…). Kapela Prowizorium odehrála velmi příjemných cca 45 minut plných svižnějších skladeb, kde ovšem nechyběly ani písničky pomalejšího charakteru. Zatím jsem o této partičce muzikantů věděla pouze z doslechu a jejich živé vystoupení mě zaujalo nejenom stylem muziky, který je mi blízký, ale i výborným provedením. Kromě zpěvu frontmana Tomáše Sehnala, se mi nejvíce líbila hra basáka Michala Němce, který dokazoval, že patří právem mezi seskupení vynikajících hudebníků. Jako doplnění a obzvláštnění tradičního nástrojového složení většiny skupin (2 kytary, basa, bicí) mě nadchl hráč u bubínku, kterého se mi ještě několikrát podařilo zahlédnout myslím, že s tamburínou…?? Z jejich repertoáru se mi bohužel do paměti dostala jen předělávka songu Green day- „Wake Me Up When September Ends“.
Jak už je v Bozkově dobrým zvykem, sešlo se tu velké množství posluchačů, kteří zaplnili témeř celý sál. Atmosféra byla příjemná a plno tak akorát – člověk nemusel stát někomu jinému na noze ani si nepřipadal jako na opuštěném ostrově.. Před začátkem Kryštofů sice mírně přibylo návštěvníků, ale stále se v sále nekonala žádná nepříjemná tlačenice… Bylo prostě Sqěle :)
Po kratičké odmlce se už na podium dostavila hlavní kapela večera – Kryštof. Představili se úvodní písní ze svého posledního alba Mikrokosmos Pan sen –„… dovolte, abych se představil, dovolte abych se představil…“ ale pochybuji, že by kdokoli v sále váhal, koho že to má vlastně před sebou… :) Velmi efektní bylo osvětlení právě při prvních tónech této skladby, kdy reflektory střídavě oslňovaly publikum.
Následovala píseň Sqěle při níž se svojí precizně nacvičenou choreografií pochlubila dechová sekce- tato část skupiny mě velmi zajímá, protože mi už dávno učarovalo hraní na dechové nástroje. Není však možné říct, že udivovali jen polotanečními variacemi a tradičními zářivými parukami, ale především skvělými výkony. Nejvýraznější postavou skupiny ( samozřejmě hned za Richadem Krajčem) a hlavně dechů je trumpetista Nikos Grigoriadis, který patří k největším hudebním osobnostem nynějšího Česka. Co se týče odehraných skladeb, zazněly písně z CD Mikrokosmos i ty starší. Výborný byl také saxofonista Nikos Kuluris. Obě vystupující skupiny se těšily velkému diváckému ohlasu a ani jedna ze zúčastněných stran (diváci/účinkující) jistě nebyla zklamaná. Živé vystoupení kapely Kryštof končilo po půl dvanácté a následovala jestě diskotéka.
