Hellfest 2016

Hellfest 2016

místo: Clisson, Francie
čas: 17. – 19.6.2016

Jak známo, tak tuzemský pořadatel dvou, pro nás hudebně zajímavých, festivalů, nám po více než 10ti letech ukončil kontrakt a tak nastal čas pro změnu a výlet. Rozebírat důvody, nebo způsob ukončení spolupráce snad raději nebudu, abych se vyhl soudním tahanicím.
Když jsem zmínil výlet, tak jde skutečn o výlet, či dovolenkový pobyt a proto je nutná příjmout fakt, že od slova volno, výlet, dovolená se neodvíjí vznik zuřivého reportu na každou cenu. Ale vše je spíš od slova klid, pohoda, stejně jako pokec s kamarády a jsou pozvání která se neodmítají a to ani když bylo už předem jasné, že s headliners se pro focení ještě uvidí.

 

 PÁTEK

Popis akce nezačnu hned výčtem kapel, ale spíše se pokusím přiblížit místo konání i když jde o popsání nepopsatelného. Nevím zda se dá HELLFEST shrnout jedním slovem, ale každopádně bych použil slovo ohromně ohromující. Pokud bych vzal velikost, rozlohu nebo celkové rozložení tuzemského Masters of Rock, tak je to jak z jeslí přímo na universitu. A to skutečně vším. Nechci se zda mstít za zmíněný „rozchod“, ale vše je za hranicemi opravdu jinak. Především je to zdroj zábavy, nikoliv zisků, ale to bych zde psal román. Každopádně všem, kterým jde skutečně o hudební zážitky, doporučuji pošetřit něco peněz a na Hellfest vyrazit. Jasně, cesta, vstupenka i pobyt něco stojí, ale nabídka kapel a jejich počet pak vyváží investici na maximum.
I já jsem začal přebírat, vybírat, čím začít, co vidět co slyšet, kam nakouknout, protože zvládnou vše se skutečně nedá. Nevím zda Vám spíš vyhovuje dostávat příděl někým určeným kapel nebo raději v programu najdete oblíbence či nové kapely a vyrazíte na ně. Já raději to druhé.
Takže zvědavost na Nashville Pussy mě poprvé přivádí se cvakadlem ke stagei. Není to hudební masakr pro posazení na zadek, ale na rozjezd to je super. Navíc mě totální posazuje na zadek kvalita zvuku a tohle zjištění o absolutně nejlepším zvuku po celou dobu trvání festivalu, mě zatím vydržela do teď. Fakt neskutečné, nepopsatelné a musím říct, že za těch x desítek let co se kolem muziky pohybuju, tak tohle jsem skutečně ještě nikdy a nikde nazažil.
Takže i když následní Shinedown nejsou asi hudebně mým šálkem kávy, tak to díky zvuku hraje výborně. Až mě to dostává do kolen. Přesto dávám pauzu v press – area kde se dostávám spíše ke zdvořilostnímu povídání s Ruyter Suys (kytara – Nashville Pussy). Náhodné, o to víc příjemné. Veselá dračice i zdraví do ČR.

Stejná dračice řádí v Halestorm a ta muzika je taky peprný rock jak má být.
Pro mě srdcovka nr.1 Anthrax nezklame nikdy a set to byl opět na výtečnou. Prdím blahem. Pauza na další pokec a cigáro.
Návrat k podiím na Bullet for My Valentine, které jsem do té doby považoval za babolapkovou grupu, ale hudebně to jde. Slušný nátěr, který opět podtrhuje neskutečný zvuk.
Odskok na kdysi miláčky Sacred Reich do stanu (no spíše hangáru ) pro cca 5 – 7 tisíc lidí (tyto odhady moc nezvládám) a jejich set byl ňamka. Opět nelze opomenout výbornost zvuku a to je vedlejší stage, které jsou na Hellfestu tři. Dvě hlavní, tři vedlejší a ještě jedna pro opravdové znalce, či spíše fajnšmekry. Přiznávám, že zahlcen děním, jsem se k této ani nedostal. Areál je skutečně příliš rozlehlý a lákadel je všude příliš.
Tak návrat k hlavní stage na Volbeat, kterým přicházím na chuť čím dál víc. Možná proto že to není ten tradiční metal, ale má to tu zábavnou, příjemnou příchuť rockabilly, která tomu dává výbornou šťávu. Po nich ještě náhled na výtečné Aura Noir v Temple „stanu“, poplácání se po ramenou s Bobbym „Blitzem“ v backstage s díky za show a už zase „ke strojům“.
Pak přichází první headliner večera kapela Rammstein. Tradiční utopení kapely v dýmu naznačuje, že fotky fakt nehrozí a že je asi lepší dát si oddech a poslech. No musím přiznat, že kdysi jsem němčíky a jejich „tanzmetal“ docela chroupal, ale od vydání Reise, Reise se moje náklonost už začla trochu vytrácet. Zůstal spíš jen Tanz, metal se trochu vytratil a tak jsem se z koncertu pomalu vytratil i já. Navíc kapele pořadatel dost ořezal jejich používání pyrotechniky, což z bezpečnostního hlediska chápu, ale už to není tak akční. Cestou to vzít kolem klasiků oblíbeného žánru Testament pro povzbuzení na pochod a vydat se za spánkem.
Závěrečné The Offspring snad ani raději ne. Ale co mě opět nakoplo do zadnice, byla absolutní čistota a čitelnost zvuku při pochodu do kempu, kdy x kiláků daleko od stage můžete číst jednotlivé songy jak když si pustíte CD. Fakt to bylo úchvatné, pohlcující.
Spacák, spát.

 

SOBOTA

Sobotní ráno je už v plném proudu, ale pro mě ho startuje až japonský šinkanzen v podobě Loudness. Není to už díky času taková „brutalita“ jako v éře jejich objevení se na scéně, ale stále dobrý. Pro vstup do dne výtečné. Navíc vizáž a výrazy bicmena mě víc než baví. S ohledem na relaxačnost výletu pak pár kapel vypouštím a zvědavost mě přivádí až na kapelu ex-basáka Mötley Crüe Nikkiho Sixxe s prozaickým názvem Sixx:A.M.. Nemohu říct, že je něco špatně, ale trochu se nudím. Spíš ale hudebně, nežli show. Takže lehký relax a pauza. Náhled na velmi zábavné Foreigner s následným vychutnámín si setu Entombed A.D. . Joe Satriani excloval svojí ekvilibristikou na pražcích kytary, ale přiznám že se trošinku nudím a jeho velmi dlouhé instrumentálky mě spíš uspávají a tak další relax v houpací síti v backstage. Totálně vypouštím Disturbed, Within Temptation (časté návštěvy v ČR) a stejně tak posílám k ledu Bring Me the Horizont (dost nudná muzika ve formě zvukové koule). Přesto mě ale pobavila situace spojená s focením. Ve středu v Praze si BMTH jako jediná kapela na festivalu Aerodrome, (byli jsme a report bude) zahrála na hvězdy co budou selektovat fotografy. Klíč výběru neznám, byli jsme ve výběru (děkujeme) ,ale udělali to jako jedinní. O pár dní později na festivalu si ani neškrtli s nějakou selekcí (pořadatel by je vynesl v zubech), ale i čekající fotografové na další kapelu se pouštěli!! gesty kdo je chce jít fotit, neboť valná (dosti velká) část je totálně zazdila. :-D :-D . To jsou právě ty události, které pobaví, i když na druhou stranu je to trochu skličující, že jsme stále pro x kapel ďoura někde v Evropě, kde si i přes plat který dostanou mohou vyskakovat ve smyslu rozmarů. To je ale jen úvaha okolo a zpátky k muzice.
Twisted Sister jsou legenda, která se tour na oslavu čtyřiceti let na scéně, zároveň i loučila. Kdo by si nechal tuto příležitost ujít? Jsem už lehce alergický na dva totálně zprofanované hity, ale celkově to byla show neskutečná. Ať už výkonem Dee Snidera, který je snad nezničitelný a stále čím dál větší démon. Nebo pohodou v jaké zbytek kapely hrál. Nesmím zapomenout jaké koule tomu nasadil již zmiňovaný excelentní zvuk.   Opravdu show s velkým S.
Následovala chvíle pro vzdání pocty zesnulé legendě Lemmymu z Motörhead, který byl i jako skutečná ikona veleben i na všem co s festivalem tento ročník nějak souviselo. Včetně triček, která na sobě nosili všichni pomocníci pro provoz festivalu. Takže následoval set videoklipů, či spíše film věnovaný Lemmymu a završeno velkolepým ohňostojem, který by hravě přebil některé prskavky používané na soutěžních pyroshow. Znovu bylo víc než čitelné, že festival není zdrojem peněz, ale pobavení. I když v tomto případě měl člověk spíš mráz na zádech a myšlenky na zubatou mrchu a její jistou nespravedlnost. Ale dost chmur. Závěrečné Korn jsem pak zcela vypustil, právě pro jejich přítomnost na středečním Aerodrome. I když velmi čitelný sound nesoucí se na x km daleko mě doprovodil až ke spacáku. Už pro ten zvuk má cenu tam jet. To říkám zodpovědně.

 

NEDĚLE

Ranní pokus o opalovačku, relax a vůbec pohodu narušila již kdovíkolikátá sprška (to počasí bylo letos velmi vrtkavé a nestálé) a tak vyrážím do areálu. Cestu (je to daleko) si krátím úvahami jak a zda vůbec se dá popsat místo konání a vše co festival obsahuje. Možná že kdybych šel až do Paříže, tak mám obavu, že popsat nelze. Navíc když jsem zjistil, že vše je stavěno rok co rok na zelené louce, spíš širém lánu, tak to mě šoklo asi nejvíc. Navíc ty plusy jako je neustálá čistota, kdy se areálem včetně backstage pohybuje x lidí co uklízí, kdy nikde není cítit ani náznakem odér výměšků. Stačí vzpomenout na nechutnost údolí běsu na MOR po pár hodinách, kdy moč táhne na míle daleko. Nechci z toho dělat fekální nechutnost, ale tento rozdíl je asi to první co si uvědomíte. A to se na festivalu sejde za víkend cca 150 tisíc (slovy sto padesát ) lidí. A každý potřebuje alespon jednou denně, přesto je stále čistý vzduch. Dále je to nepředstavitelná nabídka zábavy pro ty co je muzika už třeba omrzela. Město ze stánků na jídlo, velmi velké město. K tomu zhruba 150 kapel na živý koncert. Nedá se to stihnout, to je jasné, ale je opravdu z čeho vybírat. Ta jména která u nás plní roli headlinera, jsou tam jen v roli statistů do počtu. Pro kapely navíc i prestiž, takže koncert neodrbou.
Ale už zase zpět pod podium. Je to poslední den, síly už lehce dochází, tak to dávám už opravdu velmi relaxačně, že jsem i mávl rukou nad původně plánovanými bandami, které jsem vidět chtěl.
Takže začínám až svižníky z Dragonforce a pak spíš pár kapel na poslech bez pokusů o fotky. Stačí slyšet, proč furt blbnout se cvakedlem? Navíc jsem si dal tiskovku s Megadeth, do které sice z dáli trochu vyla, tedy pěla Tarja a tak pár slov od chlapců zaniklo, ale bylo to velmi příjemné. Navíc Davča odložil svojí arogantnost někde vzadu a byl i vtipný. Krom smutného vyjádření se k Nicku Menzovi.
K podiu mě vrací zvědavost na domácí bandu Gojira, ale musím přiznat, že i když fans docela šílí a je jich nekončící zástup, tak mě osobně to trochu nudí. Proč říct neumím, ale mám pocit že až tak objevný sound to tedy není. Ještě větší opruz jsou tedy následní Blind Guardian, což je i vidět na prořídlém zástupu fans. Headliner nadcházejícího ročníku MOR, kterým jsou miláčci Slayer pak začínají v půl sedmé což je pro mě čas nevídaný. Nic to ale nemění na faktu, že ten set byl výtečnost sama.
Větší nuda byl viking – metal v podání Amon Amarth, ale fans hulákají spokojeností, takže vše je v pořádku. Megadeth přidávají svůj set, ale musím přiznat, že i když jsou v balíčku oblíbených, tak už možná z důvodu únavy, trochu přešlapuju u vlekoucích se hodinek.
Ghost jsem kdysi před x lety zaznamenal na festivalu v Německu (Rock in Park), kde plnili spíše doplňující kapelu pro nejmenší stage, ale za ty roky už dokázali vyrůst v bandu, která je opravdu star. Show je super, docela dobrá muzika, i když trochu monotóní, ale tím jak je pojata show, tak je to super. Navíc doplněno různými prvky,, alá zástup jeptišek rozdávajícím jak tělo tak i krev Páně, zasypáním fans tunou bankovek se zobrazením kapely a podobně. Fakt výborné.
Hlavní star večera je, či spíš jsou Black Sabbath, kteří mají závěrečnou tour. Jak jsem řekl na začátku headliners s focením uvidíme, tak kapela si dala tvrdou selekci pouze 4 domácích největších médií, které pro fotky připustila k podiu. Chápu, respektuju a cvakám pouze ilustrační obrázky z neskutečné dálky a snažím se spíš poslouchat legendu. Nejsem přímo fanda, ale musím uznat, že show je vyvážená, střídmá, příjemná. Navíc překvapení ve formě kalhot (ne tepláků) páně Ozzyho. Závěrečné zamávání kapely a strohý odchod, až to zapůsobilo podivně.
Pro mě ale v ten moment nastoupila skutečný headliner večera a to King Diamond. Těch koncertů jsem zažil několik, všechny byly výborné, ale takto rozjetého jsem Kinga nikdy neviděl. Zpíval jak kdyby neměl limity, celá kapela šlapala na výtečnou, ale co bylo nejvíc, byla komunikace s fans. K tomu i jistý druh teatrálnosti a navíc byla na tour Abigail. Takže deska desek komplet live. Co víc si jako tečku večera, potažmo celého festivalu přát? Výtečnost a zůstávám i stát na místě, kdy kapela už odešla, protože jsem ohromen.
Co říct závěrem??

Nevím zda má smysl ještě rozpitvávat popisy co jsem už řekl, ale festival mě skutečně doslova uhranul. Z bezpočtu důvodů a proto to shrnu asi jednou větou. Hellfest není jen festival. Je to kult, který vás srazí na kolena.
A stojí to za to. O tom ať nikdo nepochybuje.

 

 

Hellfest 2016 2 komentáře reakcí

  1. Jirka says:

    Zajimavý článek, dík. Jen jsem tam nenašel zmínku o těch zmiňovaných Super kapelách, co nehrajou na tom obyčejným Masters. Ty zmiňované jsem tam , nebo na Metalfestu a podobně viděl, i několikrát.Megadeth, Slayer, Tarju, Kinga.. Kromě Sabbath..Rammstein, ale i ty jsem párkrát viděl v Práglu. Ale určitě další skvělej fest, mám doma sestřih v HD. Pěkný fotky, díky.

  2. Zdeněk Klouda says:

    Zdravím Jirku a s omluvou, že jsem „zaspal“ jeho příspěvek se pokusím vysvětlit, co „básník“ chtěl sdělit. Je pravdou, že jsem zmínil jen kapely výše, ale výčet všech ostatních by zabral dalších x stránek a asi by byl ještě více nic neříkající. Nevím zda se jedná přímo o super kapely, ale v areálu je 6 stageií (zmiňoval jsem jen dění na dvou hlavních), kterou jsou i žánrově odlišené,, black, thrash + death, mix coru a jiných odnoží a ještě jedna stanová stage pro alternativu, underground. A co člověk to jiná chuť na muziku a dle hesla, „každému co jeho jest“ si opravdu člověk vybere. Opakuju vybere a to na celý den. Ne jako Master, potažmo Metalfest, kdy je x kapel jen vata a pár dobrých. Slayer ( bozi) byli headlinerem Masters. Na Hellfestu hráli odpoledne (bombasticky). BS, Rammstein a podobně jsou součástí festivalu, nejde o jednotlivé koncerty za xxx Kč,- . Pokud mě nebaví ta a ta kapela a chci poslouchat muziku mohu jít jinam. Néééé do stanu na pivo, protože jinam nemohu abych „zabil“ čas. Výčet kapel je zde,, http://www.songkick.com/festivals/1488-hellfest/id/24920604-hellfest-2016 ,,,
    snad se to pro dokreslení otevře. Jo a co je pro mě základ,, nějak z programu „vypadly“ bandy z žánru power-metal, kterými nás Pragáč krmí jak husu šiškama. :-D .. Jirkovi díky a přeju hodně výborné muziky. Skobák.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Nejnovější příspěvky

Světově proslulé kytarové trio G3 vystoupí podruhé v Praze!

Tentokrát ve složení Joe Satriani, John Petrucci a Uli Jon Roth Kytarový virtuóz

Již za pár dní.

Již za pár dní.

V Praze a v Brně vystoupí tento týden legendární The Sweet Již tento

Aerodrome festival s Linkin Park v cele ovladne Prahu jiz tuto nedeli

Aerodrome festival s Linkin Park v cele ovladne Prahu jiz tuto nedeli

Aerodrome Festival odpočítává poslední dny do zahájení čtvrtého ročníku, který se uskuteční tuto

Aerodrome Festial 2017 – časový harmonogram

12:00 vstup do areálu 13:00 – 13:30 Mallory Knox   14:00 – 14:45

Linkin Park představí nové album v Praze už za tři týdny

Linkin Park představí nové album v Praze už za tři týdny

Linkin Park vydavaji tento tyden nove album, ktere uz za tri tydny predstavi

více...

Půjčovna lodí Jizera

Rádi bychom Vám představili novou půjčovnu lodí Jizera. Půjčujeme kanoe a rafty na řece Jizeře. Nejčastěji působíme na středním toku Jizery – mezi Spálovem a Příšovicemi. Na tomto úseku má Jizera charekter mírné turistické řeky. Vodácké vybevení půjčujeme za bezkonkurenční ceny. Navíc doprava lodí je zdarma.

Půjčovna lodí a Malá Skála patří neodmyslitelně dohromady díky jedinečnému spojení řeky a okolní přírody. Tak neseďte doma. Udělejte si vodácký výlet po Jizeře.

Vyzkoušejte

Error, no group ID set! Check your syntax!

Upozornění

Doslovné, ani částečné přebírání obsahu není bez předchozího souhlasu redakce povoleno.

Copyright 2005 - 2010 | ISSN 1801-5921
Všechna práva vyhrazena | All Rights Reserved