Předkapely: Interitus + host
Doplnit benzín, nakoupit „nakopávací“ tekutiny a jedeme směr Praha, Abaton. Popravdě řečeno, Abaton se pěkně hloupě hledá, pokud nevíte kde je. Nicméně není to moje první návštěva zde, takže jsem s tím neměl problémy. Trochu jsem se bál o parkování, ale štěstí nám více než přálo a přichystalo nám poslední parkovací místo téměř u vstupu. Kousek od nás stál zaparkovaný autobus s krásnou spzkou Haggard za oknem. Kamarád ještě přikupuje jeden lístek pro sebe od nějakého překupníka, takže hnedka porovnáváme s dalšími lístky, zda-li nejde o padělek. Ale vypadá ok, tak šup mrznout do fronty na půl hoďky a pak alou dovnitř.
Když dorazíme před pódium, už tam hrají plzeňští Interitus. Už jsem je jednou slyšel, takže jsem věděl, co mám očekávat. Naproti všem představám mě ale velmi příjemně překvapili. Minule mi přišla jejich hudba trochu neucelená a působila splácaně. Ovšem nyní musím říci, že veškeré nedokonalosti, jež jsem minule slyšel a viděl, byly najednou pryč. Songy příjemně navazovaly, výstup byl viditelně energičtější a feeling uvolněný.
Po Interitus se začalo upravovat pódium a byl čas na nějaké to tekuté potěšení. Pomalu se vracíme zpět do davu a zkouší se stále zvuk. Najednou se zhasíná, tak se těšíme na hvězdu večera a … ejhle. Někdo hraje. Ale tyhle lidi neznám, ani jejich muziku neznám. Panuje názor, že to jsou bedňáci Haggardů a že je to nějaká sranda. Nicméně po chvilce je nám tento názor vymluven zpěvákem, který kapelu představuje a vysvětluje, že se jedná o special guest, které si Haggard přivezli. Hmm, člověk by čekal, že si přivezou něco lepšího. Kapela, které doslova nemohu přijít na jméno, nějak mi totiž uteklo a v materiálech o nich ani zmíňka, předvádí prapodivný mix hardcoreu s občasným mizerným murmurem. Za prvé, vůbec se stylově nehodí, za druhé, vystoupení opravdu nikoho nenadchlo…
Tak čas na další tekuté potěšení a další předělávání pódia. Zboku již vidím nervózně přešlapujícího zpěváka Haggardů, Asise. No konečně, jsem spokojen, že nebude další nečekané vystoupení nepojmenovaných kapel. A je to tady. K mému podivení se tam vešli celkem v pohodě. Nacpat 13 lidí na malé pódium v Abatonu je mistrný kousek. Další mistrný kousek je všechny tyhle lidi nazvučit. Takže chvála panu zvukaři, protože to zvládl na jedničku. A už se jede. Haggard do publika perou jednu pecku za druhou. Slyšíme nové kousky z posledního alba „Tales of Ithiria,“ ale jako obvykle nejsme ušetření ani starých pecek, které publikum ocení snad možná ještě více. Při „Final victory“ zpívá většina lidí v sále a zpěvák (Asis) s kytaristou (Claudio) se vydávají mezi lidi, aby jim zahráli doslova z očí do očí. Atmosféra je prostě supr. Jsme svědky i plivání ohně v provedení od perkusionisty Michiho, které se sice povedlo až napodruhé, ale bylo oceněno patřičným potleskem. Co říci na konec? Haggard zavítali do Čech napodruhé, tak doufejme, že to nebude naposledy.
Xeth / mara@elyseum.cz
