S odstupem dvou týdnů jsem konečně našel čas na napsání pár krátkých řádek o Folkové noci. Dopředu musím upozornit, že folk není zrovna moje krevní skupina. Přesto na folkovou noc každým rokem rád vyrazím.
Dopředu je potřeba říct, že podle názvu festivalu by se dalo čekat, že uslyšíme pouze folkové kapely. Což nebyla to až zas tak pravda. A tak mě překvapilo, že bylo daleko častěji slyšet elektrickou kytaru než akustickou…
Pro návštěvníky rockových festivalů může Folková noc působit líně, možná až ospale. Lidi sedí na trávě, po písničce zatleskaj. Hudbu si užívají úplně „jinak“ než jsem zvyklý. Proto třeba nášlapy před pódiem nejsou potřeba. Těžko tu hledat hroziče a pogující pankáče… Všechno tu probíhá tak nějak v poklidu, jak podle hlášky „pohoda jazz“…
Vůbec celá atmosféra festivalu připomíná posezení velké bandy kamarádů, protože jen stěží se tu najde někdo, kdo nezná aspoň pár dalších návštěvníků.
Na podiu se v průběhu dne, večera i noci vystřídalo několik kapel a jednotlvců. Hvězdou večera byla bezesporu kapela Čechomor, která hrála jako poslední. O to bylo horší čekání než nazvučí. Po hodině a půl to už nebavilo snad každého. V ten pravý čas však kapela spustila a myslím si, že převědčili i toho nejotrávenějšího čekatele o tom, že se jim to okounění vyplatilo….
