ERIC SINGER PROJECT Praha-Retro Music Hall 10.2.2009
Jen oschnul Ericovi pot na triku z ukončeného turné s Alice Cooperem, už se na nás přiřítil s další smečkou, tentokrát pod vlastní hlavičkou ESP. V téhle partě mu sekunduje na kytaru ještě bývalý spoluhráč z období KISS – Bruce Kulick a další souputník, tentokrát basák od mistra Coopera Chuck Garric. Čtyřlístek doplňuje hlas a kytara ex Mötley Crüe John Corabi.
Začátek večera patřil našincům NOBODY KNOWS, kteří dotatečně zaplněné a nažhavené Retro rozjeli svým setem ve stylu starších KISS říznutých „Motoráky“. Výborná volba, kapela se i vyznala ze svého obdivu ke KISS a pár útržky jejich skladeb rozhicovala dokonce balkónovou část publika. Hlavní část ale byla jejich vlastní tvorba v angličtině, která před hlavní hvězdy zapadla výborně. Image byla taky ve stylu připomínajícím KISS, takže rozjezd dopadl na výbornou. I po zvukové stránce bylo vše ok.
Trochu pozdější příchod hlavního chodu večera byl až o půl desáté a v předních řadách vypukla bitva fanoušků s fotografy o nejlepší místa. Stál jsem na stupínku vpravo, ale po prvních tónech už byla všechna snaha marná. Houpalo to se mnou jako na moři a můj foťák z toho snad dostal mořskou nemoc. Přesto se pár snímků vydařilo, ale viděl jsem i záběry větších šťastlivců. Začátek samozřejmě obstarala letitá hitovka KISS-„Parasite“.
Probírka hitů ze všech kapel, ve kterých tato hvězdná čtveřice působila byla víc než impozantní. Slyšeli jsme jak písničky od M.Crüe, Union, dokonce i na „Highway Star“ od Deep Purple došlo. Celý večer byl ve znamení výborné muziky, skvěle se bavících muzikantů i obecenstva. V kotli to vřelo, že by v pekle záviděli. O zvednuté ruce a pomoc při zpěvu nemusel John nijak žádat, stačilo jen pozvednout ruku nebo naznačit a všechno dostali ESP měrou vrchovatou. Bruce Kulick, poněkud pohublý, vystřihnul kratičké sólíčko, ale Eric žádné extrovní na bicí nepředvedl, asi mu stačily exhibice u KISS a to parádní co ušil v Brně na rozlučku s Alice Cooperem. Když Chuck spustil „Domino“ asi hodně fanoušků koukalo kde se schovává Gene Simmons, protože jeho hlas byl téměř identický. John Corabi naživo hodně příjemně překvapil, jak nadstandardně zvládal všechny party, nejen ty od M.Crüe. A dlužno dodat že „Liwe Wire“ byla excelentním kouskem. „Helter Skelter“ od Beatles i závěrečná queenovská „Tie Your Mother Down“ v přídavku byly taky pořádné dávky čistého rockerství. Těžko říct jestli „Ace Of Spades“ zní líp od původních Motörhead, ale Eric to odpálil naprosto dokonale. Každý ví, že bohužel každý koncert jednou skončit musí. Stejně nijak významně dav neprořídnul ani při čekání na přislíbenou autogramiádu, která se konala přímo na pódiu za dohledu přísné ochranky..Naneštěstí nebylo u podpisování všelijakých relikvií možné se s členy ESP vyfotit, ale když se ke mně později dostalo pár záběrů od jedné příjemné fanynky z Karlových Varů, kdo si počkal……tomu můžu jen závidět. Taky jsem nepřišel nijak zkrátka, mám na svojí kytaře podpis Bruce Kulicka i Johna Corabiho, takže jsem víc než spokojen. S kytarou jsem byl asi jediný, ale s bubínkem tam dorazil větší počet zájemců o zvěčnění ERICA SINGERA. Čekání na autogram se určitě vyplatilo, protože jeden můj letitý přítel a blázen do KISS ještě na cestě domů rozklepaným hlasem neustále opakoval:“..to není možný,já si s ním podal ruku,to není možný…!“
Ale je to možný! A jak pevně věřím, nebyli tu naposledy. Kdo chyběl může si udělat reparát aspoň zhlédnutím DVD se záznamem z vystoupení v Sydney. Tam ale ještě John neměl ten slušivý šátek ála Jack Sparrow, který k němu sedne mnohem víc než původní dredová image.
STOUPA
