Dokonale zajištěný festival, rekordy v návštěvnosti i teplotách. Tak to byl šestý ročník world music festivalu Colours of Ostrava. Probíhal od čtvrtka do neděle 12. – 16.7.2007. Deset scén, deset scén různých žánrů a etnických skupin. Možnost procestovat Ostravu bezplatným MHD nebo navštívit jednu z kulturních akcí jako je Juniorské mistrovství světa v atletice. Po této akci si i člověk vyhrazeného žánru může říct, že je kulturně „syt“.
Festival začínají poměrně mladí romští hip-hopeři gipsy.cz, kteří dokázali vytáhnout lidi rozbalující své stany ze stanového městečka. První festivalová hvězda Goran Bregoviæ a jeho Wedding and Funeral band ze Srbska jsou posunuti o půl hodiny kvůli neschopnosti vstupní brány zkontrolovat všechny návštěvníky čekající až neuvěřitelnou tři-čtvrtě hodinu. I přes občasné přeháňky se publikum překvapivě rozpálilo i na srbskou dechovku. Den uzavírali mediálně známí Kryštofové, kteří neuhlídali úplně celé publikum a lidé kvůli dešti opouštěli areál.
Druhý den nám už bylo jasné, že vše nestihneme. Po návratu z mistrovství světa juniorů do 17-ti let rozehřívají publikum anglicky zpívající The prostitutes a po nich Anna K., která předvedla osvědčenou, známou show. Přes Marii Rottrovou, kterou jsme navštívili zřejmě pro známé jméno pokračujeme přímo do klubu Marley, kde hrají svůj pražský hip-hop Indy&Wich. Klub je narvaný lidmi pohupujícími se ze strany na stranu na hit Hádej kdo. Po nich v klubu vystupovali angličtí The Sideburns, o kterých bylo v programu naznačeno, že hrají na vyrobené nástroje jako je bicí z popelnic nebo basa z vany. Nestalo se tak, ale i přesto předvedli kvalitní výkon. Další neznámá zahraniční hvězda na scéně „Barvy“ na Černé louce z názvu Vinicio Capossela neslibovala příliš vzrušení. Opak byl pravdou a italský umělec naplnil malou plochu před scénou. Svými převleky do podoby býka se zvony a stálým rytmickým zpěvem uhranul opravdu všechny. Mnoho slibující „erotické voodoo“ duo z Ameriky Cocorosie nesplnilo představy a působilo až dost usedle.
Třetí den začínala na barvách slovenská Družina, která se nápadně podobala Čechomoru. Ale Čechomor je Čechomor. Pilsner ska orchestra Tleskač na hlavní scéně už rozpaloval publikum stejně jako sluníčko, které opravdu nikoho nešetřilo. Přes Ivu Frühlingovou a Psí vojáky jsme se přesunuli až na elektro-trans-techno kapelu s kořeny z Izraele a Ameriky Balkan beat box. Přesto, že jsem si od této skupiny mnoho nesliboval vzhledem k jejímu žánru, překvapivě bych si po jejich koncertu klidně koupil jejich cd. Hodinová show plná různých tanečních kreací „černého ďábla“, který opravdu roztančil všechny utekla jakoby nic a publikum si vyžádalo ještě dva přídavky. Hvězdní tahouni festivalu Gipsy Kings i přes své známé hity působili spíše jako malé uklidnění. Pa-li-tchi, kteří naplnili prostranství Ostravsko-slezského hradu posunuli svoje vystoupení po deseti minutách o dalších 45 minut, což se už krylo s dalším programem. Dan Bárta se skupinou Illustratosphere předvedl standardní výkon a my už byli opět v klubu Marley plni očekávání na punkovou kapelu SPS. „Bohužel“, říká po půl hodině čekání barmanka klubu. „Zpěvák se včera opil a ztratil hlas.“ Večer zakončují hvězdní Tata bojs, kteří i přes ranní hodiny znovu naplnili hlavní scénu.
Čtvrtý a poslední den začínají rock-metaloví Hyperion z Prahy. Hudba se nápadně podobá Apokalyptice, ale čeho také s třemi violoncelly docílit jiného. Po poledni přišli po třech dnech nabít své fanoušky Gaia Mesiah band a opravdu se jim to podařilo. Přehráli písničky ze starého i ze zcela nového alba Alpha Female. Po nich přehrál své hity Divokej Bill, Bára Basiková a skupina Precedens a po Nilu v Tentu byl čas odjet domů.
Festival hodnotím jako vydařený. Ochranka byla přísná, ale vše bylo dobře schováno za cedule, že vás kontrolují pro vaše bezpečí. Pořadatelé druhý den změnili pravidla, tak si už nikdo nesměl do areálu vzít žádný svůj nápoj ani psa. V obou případech byl poměrně velký problém. Pokud někdo přecházel z „Barev“ na hlavní „Spektrum ČS“ scénu, tak musel své pití vypít nebo vylít. Návštěvníci sdílící svůj stan se svým čtyřnohým mazlíčkem mohli po takovém rozhodnutí rovnou odjet. Při teplotních rekordech, které ve dny festivalu propékaly celý areál, by se zřejmě nedalo vydržet bez kropení publika, sic jen malou hadicí. Celý areál po dobu festivalu hlídala jak městská, tak státní policie a z hlediska bezpečnosti nemám co vytknout. Myslím, že většina návštěvníků odjela naplněna emocemi stejně jako já a určitě navštíví i příští ročníky.
