Příprava Rock For People 2006

2. Jak bude letošní Rock for People vypadat?

Letošní festival Rock for People v Českém Brodě bude rozložen do tří dnů: 4. - 6. července. Vystoupí zde jako tradičně množství zahraničních hvězd, v čele s francouzským písničkářem Manu Chao, americkými Fun Lovin´ Criminals a britskými Mattafix a rovněž ostrovní hvězdou Sethem Lakemanem se svou kapelou, stále populárnějšími irčany The Frames a dalšími. (Více o hvězdách letošního RFP v sekci "Headlineři"). Z českých skupin a interpretů pak vystoupí celá místní špička v čele s kapelami Divokej Bill, Tři sestry, Mig 21 nebo Anetou Langerovou, od slovenských sousedů pak přivezeme Horkýže slíže, Polemic, nebo Chiki Liki Tua.

Atletický stadion v Českém Brodě a jeho přilehlé prostory se opět změní v rej fanoušků dobré hudby a zábavy. Sám název Rock for People se tak může zdát zavádějícím pro ty, kdo dosud chápou význam slova "rock" jako omezený pojem pro elektrické kytary a klasicky drsnou přímočarost. Festival Rock for People chápe rock v jeho širších souvislostech - a slovo "rock" ne jako úzkou škatulku, ale spíš jako postoj k hudbě - je v zásadě jedno jestli se jedná o hudbu na pomezí hip-hopu, world music, blues, punku, folku, jde o to, aby ze sebe vyzařovala, že jde od srdce, je pevně zakotvená a je ve svém přesvědčení pevná jako skála (rock). Proto má také letošní program takovou pestrost již ve svých základních obrysech. Jeho přesné tvary se budou nadále utvářet s tím, jak budou přibývat další potvrzené kapely z tuzemska i zahraničí.

Návštěvníkům festivalu bude jako tradičně umožněno zdarma kempovat přímo na festivalových pozemcích. K dispozici bude i nonstop otevřený informační stan, internetová kavárna, množství her a doplňkových atrakcí.

3. Headlineři letošního festivalu Rock for People v Českém Brodě

Manu Chao

Manu Chao se narodil v Paříži 21. června 1960 a patří ke špičkovým představitelům moderní world music. Hudebník a skladatel se stylově nikterak neomezuje a v jeho tvorbě lze zaslechnout přirozené přesahy do folku nebo latinskoamerické hudby. Při zpěvu nepoužívá pouze jediný jazyk. Do jeho rejstříku patří španělština, portugalština, francouzština, arabština či angličtina.

Jeho rodiče pocházejí ze španělské Galicie. Když prchali před režimem diktátora Franca, odstěhovali se do Paříže. Tam Manu Chao vyrůstal a jeho dětství poznamenal fakt, že měl spoustu kamarádů mezi arabskými a africkými dětmi.

S bratrem Toniem a bratrancem založili skupinu Hot Pants, která vydala jedno album nazvané Loco Mosquito. Další jeho soubor se jmenoval Los Carayos a i v něm se již v první polovině osmdesátých let formoval jeho hudební názor. Popularity ovšem dosáhl až další projekt - Mano Negra.

Ti vznikli ve francouzské metropoli v roce 1987. Přibyli ještě muzikanti z kapel des Volés a de Bernadette Soubirous a společně to hudebně vzali přes neodolatelný mix punku, reggae, rapu a flamenca. Vydali několik alb a ve světe hudebního crossoveru dosáhli významného postavení.

Talentovaný a charismatický Manu Chao se na sólovou dráhu vypravil v roce 1998, když vydal album Clandestino. Přestože dosáhlo skvělého prodeje, stejně jako další desky, z nichž ta poslední je dva roky stará a jmenuje se Siberie m'etait contéee, nepodařilo se mu dosud výrazně prosadit v anglosaském hudební světě. Žije v Brazílii a spolupracuje s mnoha dalšími světovými umělci.

Mattafix

Název britské skupiny Mattafix je odvozen od slov, která je možné slyšet na každém kroku na ostrově St. Vincent. Říká se tam „matter fixed“, což je tamní verze všeobecně usazenějšího termínu „no problem“.

Tandem Mattafix jsou Preetesh Hirji a Marlon Roudette. Jeden vyrůstal v malebných tropech ostrova St. Vincent, druhý ve smogu londýnské Harrow Road. Jejich hudba má anglo-antilské kořeny a projevuje se v ní rovněž indické kulturní dědictví. Jejich setkání bylo důvodem k tomu, aby nevytvořili jenom spojení několika vlivů, ale aby vymysleli osobitou hudební řeč.

Začínali na úplně opačném hudebním spektru. Inspirovali se a hráli blues, jazz, punk, reggae, pop, hip-hop, calypso, heavy metal, soul nebo dancehall. Nic jim dnes nebrání v tom, aby ke svým starým zkušenostem sáhli a aby jim dali moderního, nyní již hudebně sebejistého ducha. Není pro ně problém různorodost najít a oživit. Je to jejich umělecké poslání.

Momentálně píší písničky, to je pro ně nejdůležitější. Když skládají, nejlépe se cítí ve společnosti akustických nástrojů: kytar a piána. Teprve když má nová písnička jasný koncept, vcházejí Mattafix do studia, aby ji nahráli. Zásadně totiž odmítají tvořit přímo ve studiu či pod časovým tlakem.

Tvrdí se o nich, že straní hip-hopu, ale není to pravda. Mnohem více je slyšet, že tu a tam „ulétnou“ na tricích old-school reggae. Na albu Sings Of A Struggle, které nedávno vyšlo i u nás, je každá písnička jednou stránkou knihy. Marlon a Preetesh vyprávějí rozličné příběhy a těžko říct, který z nich je opravdovější. V jejich písních je obrovská dávka emocí, což je zřejmě hlavní důvod, proč si je hudební svět začal podávat jako objev loňského roku.

Fun Lovin’ Criminals

Americká parta přišla na svět v roce 1993 a zpočátku na sebe poutala pozornost jako rapová úderka. „Rap byl tehdy inovativnější,“ vysvětluje její zpěvák a kytarista Huey Morgan. „Jak se rap stal víc komerční, odklonili jsme se od něj a začali hledat svůj vlastní koutek. Na začátku jsme však byli rozhodně ovlivněni hip-hopem.“

Své první album vydali dva roky po svém vzniku. To už jim přilnuly na skladatelské prstíky soul, blues i elegantní pop - a hip-hop samozřejmě zůstal. Těžko se přece rozloučíte s tím, na čem jste vyrůstali. „My děláme hudbu hlavně pro zábavu,“ hlásá Huey. „Sakra, myslím, že je to vidět, ne?“

To určitě. Pokud si chcete připomenout (či poznat) atmosféru zakouřeného baru, ve kterém nad ránem jančí partička, která si z místních odpadlíků a opilců dělá legraci, je třeba Fun Lovin’ Criminals alespoň slyšet, lépe vidět.

V devadesátých letech se vyvíjeli dál. „Oženili jsme technologie 90. let s jazzem, blues a rock´n´rollem . Když se vám to líbí, dobrý. Když ne, vaše smůla,“ je nekompromisní Huey. Vydrželo jim to dlouho, proslavili se paradoxně především v Evropě.

V posledních letech už je na jejich muzice patrná stagnace. Album Loco z roku 2001 ji potvrdilo, byť bylo stejně příjemné jako všechny desky předtím. Výběrový počin Bag Of Hits (2002) potvrdil, že minulost byla skvělá a také že dokáží respektovat remixéry a jejich práci. Jejich zatím poslední deska Welcome To Poppy’s vyšla v roce 2003 a naštěstí ukázala, že jsou schopni to ještě stále pořádně rozbalit.

Seth Lakeman

Předloňské album písničkáře a folkového vyslance Setha Lakemana bylo mezi nominovanými na loňské prestižní britské hudební ceny Mercury Prize, které se dávají za mimořádné pěvecké výkony. Kdyby uspělo, nebylo by divu, neboť tolik nádherných písniček na jedné desce je věc nesmírně vzácná. Seth Lakeman je mimořádný talent, už dávno nejen na britských ostrovech.

Obklopil se skvělými lidmi a své písničky jezdil rozdávat do celého světa. Konec devadesátých let a vstup do nového tisíciletí byly ve znamení jeho působení ve formaci The Lakemans Brothers a poté ježdění se znamenitou zpěvačkou Carou Dillon.

Své první album The Punch Bowl vydal v roce 2002 a Cara mu na něm pomáhala s vokály. Gró kapely ale tvořili především jeho bratři Sean a Sam, rodiče měli skvělý nápad dát jim do vínku totožný monogram.

Jasný průlom přišel s druhým albem Kitty Jay (2004), které sice nominaci na Mercury Prize v prvenství neproměnilo, ale jeho dokonalost způsobila, že je Seth permanentně na cestách a netuší, kdy si oddechne.

The Frames

Jedna z nejpopulárnějších irských kapel současnosti - The Frames v čele s charismatickým zpěvákem Glanem Hansardem nejsou českému publiku neznámí. U nás vystoupili naposledy v listopadu loňského roku v pražském Divadle Archa i v brňenské Flédě, navíc zde nahráli a vydali živou desku. Zahráli si s Bobem Dylanem, Coldplay, Nickem Cavem i Van Morissonem. Mnoho lidí je považuje za nástupce svých slavnějších irských kolegů U2.

Sám Hansard si to u nás oblíbil natolik, že svou dovolenou tráví ve Valašském Meziříčí. Přízeň, kterou věnují českému publiku, tedy není náhodná.

Poslední deskou Burn the Maps dokázali Frames, že se zařazují mezi velké hvězdy z malé země, mezi hvězdy, dosahující celosvětových úspěchů a bez problémů vyprodávající koncetní sály po celé Evropě. Albu sluší i producentský dohled Roba Bochnika, který je mimo jiné i členem kapely a společně s ní dokáže na největším pódiu v Českém Brodě, že svou slávu si kapela zaslouží. Pro svou vytříbenou melodičnost, dravou rytmiku, unylou melancholii i osobité hudební vtípky.

Mad Sin

Berlínští Mad Sin, psychobilly první kategorie, zavítají do Českého Brodu. Jedná se o kapelu, která v sobě spojuje rockabilly, rock´n´roll a punk a na světě je už od roku 1987. "Nejsme zavření v kleci, nebráníme se dalším vlivům, které přináší ska nebo stará country, ale v ohnisku si udržujeme psychobilly, protože se ukazuje, že je to nadčasový styl stejně jako punk nebo blues," říká zpěvák skupiny Koefte deVille."

Deadline

Londýnští Deadline nás zase oblaží svým melodickým, našlapaným punkrockem, kterému vévodí impozantní ženský vokál. Fungují od roku 1999 a zahráli už si s takovými hvězdami jako Rancid, The Damned , nebo The Distillers. Nenechte si ujít na Rock for People.

4. Vstupenky jsou již v prodeji

Vstupenky na letní festival Rock for People jsou již v prodeji. Čím dříve je zakoupíte, tím levněji vás vyjdou.

Do 30.4.2006: 620 Kč (s kartou ISIC a ALIVE 530 Kč)

1.5.-3.7.2006: 690 Kč (s kartou ISIC a ALIVE 590 Kč)

Na místě: 800 Kč (s kartou ISIC a ALIVE 680 Kč)

Předprodej v síti TICKETSTREAM. Ceny jsou uvedeny včetně DPH a bez poplatku prodejních sítí.

5. Veškeré informace na internetu, veškerá hudba na vlastním rádiu

Internetové stránky www.rockforpeople.cz slouží jako průvodce po celém projektu Rock for People. Jsou rozděleny do jednotlivých sekcí, ve kterých najdete vše o jednotlivých akcích projektu. K dispozici jsou podrobné informace pro návštěvníky, aktuálně se zde objevují nové potvrzené kapely, ceny vstupného, fotogalerie, informace z historie festivalů, najdete zde i aktuální předpověď počasí a fórum, ve kterém se s ostatními můžete podělit o své názory na festival.

Pro návštěvníky ze zahraničí funguje rovněž anglická (www.rockforpeople.com) a německá (www.rockforpeople.de) mutace stránek.

Navíc je zde přístup na internetové Rádio Rock for People, na kterém se ve dvou rozlišeních můžete 24 hodin zaposlouchat do hudby, která na Rock for People zazněla, nebo by měla zaznít v budoucnu. Součástí rádia se navíc co nejdříve stanou i pravidelné komponované pořady a rozhovory s kapelami.

6. Letošní RFP TOUR v plném proudu

Na koncertní turné pod hlavičkou projektu Rock for People letos vyráží neobvykle vysoký počet kapel: Divokej Bill, Vypsaná Fixa, Vladimír Mišík + ETC..., Blue Effect, Krucipüsk, Status Praesents a UDG.

Společně, samostatně a v přátelských setkáních navštíví tyto kapely desítky měst v České Republice, Vypsaná Fixa se pak navíc vypraví i do Polska v rámci Uwaga TOUR s polskými hvězdami Hey.

♥ Líbil se ti tento příspěvek? Přidej si ho k oblíbeným nebo jej doporuč ostatním!
del.icio.us | | | vybrali.sme.sk