Hrachovka 2006

Lidi uff!!! Tímto stylovým pozdravem začínám reportáž z třídenního festivalu Hrachovka 2006 a už předem podotýkám, že tento článek bude trošku jiný, než všechny ostatní, a to proto, že i ta naše Hrachovka byla poněkud jiná...

O letošním ročníku se už dlouho mluvilo jako o chystané události roku. A to po právu! Jen se na to podívejte - 130 účinkujících na 6 pódiích, téměř všechny ostřílené české festivalové kapely a k tomu všemu zahraniční hvězdy jako američtí Soulfly či bývalá zpěvačka britské Morcheeby Skye. A jak tato megaakce probíhala a jak dopadla? Nesporně se Hrachovka 2006 opravdu stala událostí roku...jen pro každého trochu jinak!!!

A začneme pěkně od začátku! Letošní léto nám co se týče vysokých teplot dává opravdu zabrat. A tak předpověď počasí na první dva dny festivalu slibovala teplotní rekordy v podobě 37 °C. Tropy to byly předpisové a já žasla nad výdrží lidí v kotli před podiem. První pořádný skákající dav se utvořil při vystoupení kapely Horkýže slíže, která hrála hned v úvodu čtvrtečního programu. Vyprahlá a suchá zem se pod nohama pogujících nadšenců měnila v oblaka prachu a uprostřed davu nebylo vidět na pár metrů. Netrvalo dlouho a zjistila jsem, že podle line-upu 4 největších pódií se od nich ani na chvíli nehnu a na ostatní 2 stage už mi čas prostě nevyjde. A tak jsem si až do 2 hodin ranních užívala vystoupení kapel jako Roe-deer, Mig 21, Southpaw, Wohnout nebo November 2nd. Myslím, že si to dokážete živě představit – Macháček se svojí nafukovací kytárkou a Malotraktorem, Southpaw s hvízdavým festivalovým hitem Toi toi song a xichtění bratrů Homolových při vykopávce Banány! Prostě pravá zábava plná smíchu, zpěvu, tance, mačkanice a cizího piva na vašich zádech. Největším hudebním zážitkem však byli irští Interference v čele s Fergusem O´Farrellem a jejich hostem Glenem Hansardem. Muzikanti jedna báseň, až jsem se chvílemi přistihla, že v opojení zírám na jeviště s otevřenou pusou. No což, stane se! :)

Horkýže Slíže	Mig 21	Interference	Wohnout

Kapely měly kolem 02:00 dohráno a lidé se přesunuli k velmi „nebezpečným“ stanům s výčepy. Řeknu vám, ten den bylo opravdové vedro a s tím spojená i velká žízeň. Takže počet odpadlíků pospávajících kdekoliv pod našima nohama byl krátce po půlnoci víc než velký. Ale není se čemu divit....prvního spáče jsem zahlídla už při příchodu do areálu cca v 18:00 hned uprostřed vstupní brány. Už jen to značilo, že festival bude pořádně rozjetý a poněkud náročnější na játra!
Asi nebudu jediná, kdo má fobii ze svítání, a proto jsme před slunečním svitem utíkali do stanového městečka a dali si ranní překážkový běh mezi stanovými kolíky. Posledním překvapením večera bylo zjištění, že výrobce našeho stanu lhal, když tvrdil, že kapacita plátěného přístřešku nesmí překročit 3 osoby....omyl! My toto tvrzení bez problémů vyvrátili! Takže ode dneška: „Do stanu pro 3 osoby se vejde nejméně 5 lidí!“ :)

Soulfly	Soulfly	Soulfly

Hodinka spánku není to pravé ořechové, ale už v 7 hodin ráno se stanové městečko začalo probouzet, protože jak už to tak bývá, obsah vzduchu ve stanu se po propité noci stává nebezpečně zápalným nebo těžce smrdutým. Program páteční Hrachovky začínal až ve 13:00, takže byla spousta času na nějakou tu hygienu, jídlo, návštěvu Valašského Meziříčí, atd.
Pátek se pro nás nesl ve stylu produkcí na stage A a B, a tak jsme hudební den zahajovaly s mladými „českými Coldplay“ alias kapelou Toneless a hned v zápětí meziříčskou legendou Mňága & Ždorp. Řeknu vám, dlouho jsme ten spánkový deficit nevydržely a našly si útulné místečko ve stínu jabloně, kde se dalo pohodlně vleže vychutnávat vystoupení Lenky Dusilové a skupiny Abraxas. Z našeho odpočinku nás vytáhly až první tóny skupiny Blue Effect. Sil bylo opět na rozdávání, takže při staré známé hitovce Rejdit, kterou Blue Effect zavzpomínali na již neexitující kapelu Walk Choc Ice, jsem si pěkně procvičila hlasivky.

Mňága a Žďorp	Lenka Dusilová	Vypsaná Fixa	UDG

Poté se rozjel set skvělých kapel jako Vypsaná fixa, UDG, Peha, No Name, BSP, Kryštof,...
Tomu se říká pořádný hudební maratón! Na Fixe se opět zvedla oblaka prachu, ale publiku to očividně vůbec nevadilo a podstivě si odskákalo celé hodinové vystoupení. Při UDG se jelo ve stejném rytmu a pomalejší tóny byly ke slyšení až při vystoupení slovenské Pehy a No Name. Tímto se omlouvám kapele No Name, které jsme odlákaly pár posluchačů, jelikož když si 3 blondýny zabouchnou klíče v autě, je to pro kolemjdoucí taky pěkné představení! :) Po hodinovém boji o vloupání se do auta jsme už měly taky docela slušný kotel...a v okamžicích největšího zoufalství No Name spustili známé „..preťal som si žily“! :) Konec dobrý, všechno dobré a úspěch je třeba pořádně oslavit. Nejprve jsme se naladily na pomalejší tempo při úžasných skladbách BSP, a potom si to pořádně odskákaly spolu s Richardem Krajčem a kapelou Kryštof. Při vystoupení J.A.R. a Khoiby byl už večer rozjetý na maximum. Produkce pátečního večera končila až kolem 04:00, takže spánek opět musel ustoupit stranou.

Švihadlo	Exploited	Chiki-Liki-Tua	Dj Lucca

Sobota začínala tradičně hodně brzo, protože sluneční paprsky rozpalovaly všechny stany a vyháněly ospalá festivalová zvířátka ven. Co může být v parném dni lepšího, než se zajet vykoupat do příjemně chladného písečného lomu a dát si něco dobrého na zub. Tak jsme pár hodin nechaly naše uši odpočívat a až ve 13:00 byl ten pravý čas na návrat. Jenže mračna stahující se na ValMezem a vesničkou Hrachovec nevěštila nic dobrého. Když jsme dorazily na místo, probíhal tam pravý a nefalšovaný chaos. Lidé opouštěli areál festivalu a nikdo pořádně nevěděl, co se děje. A to vše kvůli tomu, že chvíli před naším návratem se Hrachovcem prohnala silná bouře, která zbořila stany s občerstvením, poničila pódia i zvukařskou techniku. Z vyprahlé půdy areálu bylo rázem bahnité promáčené pole, kterým se suchou a hlavně čistou nohou nedalo projít. Přijíždějící kapely se nemohly dostat do backstage a hlavně nebylo možné pokračovat v hudební produkci, jelikož byla hlášena blížící se nová a ještě silnější bouře. Kvůli zajištění bezpečnosti nebyl nikdo vpuštěn do areálu a festival byl odložen o 2 hodiny. Ze 2 hodin však zanedlouho byly hodiny 4 a několik tisíc lidí, kteří postávali před branami, začali být netrpěliví. Musím uznat, že pro mě to byl hodně emotivní zážitek. Nikdo netušil, co se bude dít dál, jestli bude festival úplně zrušen, nebo se přece jen podaří situaci zachránit. Ohromné davy lidí, které byly drženy mimo areál, pokřikovaly na zbytek návštěvníků, kteří naopak nemohli z místa odcházet. Naštěstí bylo nakonec rozhodnuto, že festival bude pokračovat, ale vystoupení se omezí jen na jednu live stage a jednu taneční stage. Brány se otevřely, ale ještě dlouhou dobu žádná kapela nevystoupila. Lidé se začali bavit svým vlastním způsobem, a proto došlo i na souboje v blátě a další podobné akce. Není se čemu divit, že jsem kolem sebe několikrát zaslechla hlášku, že Woodstock byl proti této události slabý odvar.

Kolem 18:00 přišla spásná informace v podobě provizorního line-upu. Přece jen se cca v 19:00 začalo hrát a na programu i nadále zůstávala hvězda sobotního dne Skye. Své koncerty tedy nakonec odehráli nizozemští Taxi To the Ocean, česká sestava Cocotte Minute, Post-it, 100°C, slovenští Dilema a již zmiňovaná Skye. A světe div se, ten večer se stalo něco, za což jsem na lidi, kterých se to týkalo, neuvěřitelně hrdá....všechny kapely (kromě zahraničních hvězd) totiž vystoupily bez nároku na honorář!! Ani nevím, jak popsat atmosféru při koncertech toho večera. Lidé věděli, že zmiňované kapely jsou tam jen kvůli hudbě, kvůli nim samotným, kvůli fanouškům, kteří by bez jejich solidarity neslyšeli ani jednu skladbu, ani jeden tón!! Klobouk dolů, smekám před nimi a nemám dalších slov!Díky!

Luca Brasi	Taxi to Ocean	Cocotte Minute	Post-it

Asi už je načase ukončit tohle mé povídání...tak se tedy do toho dám. Já osobně jsem nikdy nezažila víc emotivní akci, než byla právě Hrachovka 2006. Přinesla s sebou spoustu trablů, příroda na ní dokázala, že je silnější než veškerá lidská snaha, ale také to, že není silnější než lidské porozumění, pomoc a přátelství. Víte, jak zněl slogan letošního ročníku Hrachovky? Three days of music, love and peas! Pěkný nápad, ale slovo peace by se nyní ke každé zmínce o Hrachovce 2006 hodilo víc. Osud dalších ročníků je nyní nejistý, ale já osobně si nepřeji nic tolik, jako navštívit příští rok akci s názvem Hrachovka 2007!!

♥ Líbil se ti tento příspěvek? Přidej si ho k oblíbeným nebo jej doporuč ostatním!
del.icio.us | | | vybrali.sme.sk