První říjnový den připravili Obscure Promotion dárek pro opravdové hudební fajnšmekry. Hvězdně obsazený večírek se konal v metalu nakloněném klubu Abaton. Američtí Chimaira přijeli představit svou novou desku The Infection. Bylo opravdu co poslouchat, a ani ostatní smysly nebyly ušetřeny pořádné metalcorové nálože. Atmosféru totiž rozdmýchávali neméně zvučná jména a kvalitní hudebníci Daath, Throwdown a Unearth…
„To snad není možný, plakáty po celé Praze, vzučná jména a tady je tak málo lidí?“ Jsem si říkal, když jsem vstoupil do spodního patra hudebního klubu Abaton okolo půl sedmé prvního října 2009. Naštěstí si nakonec fanoušci našli do Holešovic cestu a akce to byla víc než parádní.
Lehce po sedmé jsem s kelímkem zlatavého moku v ruce mohl sledovat, jak na podium naskákali pro tento večer moji největší oblíbenci Daath. Vzhledem k tomu, že jsou pro mě po jejich poslední desce The Concealers letošním objevem léta, měl jsem co dělat, abych skákání a pozpěvování skloubil s focením. To, že nakonec převládlo soustředění se na foťák, mělo hned několik důvodů. Pominu to, že kluci (jak je často v Abatonu zvykem) nebyli moc dobře nasvíceni, tak jsem se musel o každou trochu slušnou fotku prát. Hlavními viníky mého lehce nižšího zážitku z vystoupení byl zvuk, který se hlavně ze začátku v mých sluchovodech dost sléval, a ani na desce výtečný hlas Seana Zatorskyho nebyl zrovna moc slyšet. Ještě nezaplněný Abaton spojený s tímto nedostatkem zapříčinil, že se očekávaný kotel pod podiem nekonal. Škoda, čekal jsem moc, dostal jsem aspoň něco. Snad Shindy navázal kontakty a pozve kluky na Brutal, kam by určitě do odpoledních hodin zapadli.
Následovali kalifornští Throwdown, u kterých se zvukař taky pěknou chvli hledal, a kteří mi jsou na deskách celkem sympatičtí – především hlas Davea Peterse připomínající mi v některých pasážích Jamese Hetfielda. V Abatonu pro mě standardní vystoupení s jediným výraznějších momentem, kdy vypnula asi na 4 minuty elektřina.
Světla se pomalu začínaly přibližovat vytouženému ideálu a i zvukařovy hbité prstíky se už také zžily s abatonským prostorem a večer se nachýlil k pro mě největšímu zážitku, Unearth. Ne že bych zapomínal na Chimairu, od které se pořádnej nářez čekal, ale energický metalcore spojený s řáděním jak na podiu, tak pod ním, mě naprosto strhnul. Mít nějaou tu promili a být bez fotovýbavy, hned bych si taky zalétal, jako mnozí jiní. Circle pit, headbanging, Jägermeister na podiu (či co to bylo), „Our stage is your stage“ nebo slib Trevora Phippse, že po vystoupení dáme na baru nějaké panáky. To všechno (alespoň pro mě) podtrhuje atmosféru pravého metalového klubového koncertu. Je vidět, že kluci si „Our hate will destroy you tour“ opravdu užívají naplno.
Do čtveřice všeho amerického a metalcorového se objevují headlineři tohoto turné, Chimaira. Musím přiznat, že až do oznámení tohoto turné jsem jejich tvorbu ignoroval a o to větší překvapení pro mě tihle týpci byli. Během posledních dvou měsíců se mi postupně dostávali pod kůži a především na tomto turné představovaná deska The Infection mě naprosto uchvátila. Kluci se dostali zase o třídu výš, tedy alespoň v mých uších… a ani recenze nešetří chválou. Ostrá modrá světla, The Venom Inside, vytažený bicí, vokál Marka Huntera –> husina po celým těle, přestávám fotit a užívám první song. Kotel se nezastavuje, ruce i vlasy ve vertikální poloze – fakt zážitek k nezaplacení.
Co říct závěrem? Až přijedou Daath, budu u toho… Pozve Shindy znovu Chimairu? Nesmím chybět… Vystoupí u nás zase Unearth? Povinnost pro všechny podobně smýšlející fandy…
