V pátek 3. června se konal v pražské T-mobile aréně na Výstavišti koncert skupiny Čechomor. Skupina se původně jmenovala 1. Českomoravská nezávislá hudební společnost a vznikla na sklonku roku 1988 ve Svitavách
Předkapela NIL, kterou si Čechomor vybral, hrála pružný písňový rock a byla publikem po zásluze vstřícně přijata. Holešovická hala se postupně zaplňovala.
Zpoza černé opony, která zakrývala pódium, bylo slyšet ladění, lidé nedočkavě pískali. Po deváté se závěs rozhrnul a spustila se píseň „Hej, bystrá voda“, která zahajuje i desku Co sa stalo nové.
Kapela spustila energický, hutnější rytmus, který čechraly housle Karla Holase, zvláště v nové písni „Kaťuša“
Na prvním místě je nutno jmenovat Lenku Dusilovou, která se pomalu ale jistě stává součástí Čechomoru a z hostů měla také nejvíce prostoru. Nejvíce jí asi sedla nová
potenciální hitovka „Neber sobě“ a již zlidovělý duet s Františkem Černým „Proměny“, kterou si s ní zazpívalo i publikum. Ta dostala klidnou podobu i díky zatažení opony a akustické podobě v podání dvou kytar a houslí Karla Holase.
Zhruba ve dvou třetinách koncertu na pódium vyjel s pojízdnou soustavou bicích japonský bubeník Joji Sirota. Ten nejprve předvedl samostatně co umí a pak doprovodil Čechomor v písni „Co sa stalo nové“. V několika písních skupinu doprovázel na irské dudy Dan Vališ. Dalším významným hostem byl irský zpěvák Iarl O’Lionaird, který také nejprve zazpíval sám keltskou tesknou píseň a poté se přidal v písni „Zločin“ ke skupině.
Došlo i na tanec, do kterého se lidé pustili ve skladbě „Husičky“. Krev jim při tom rozproudila také Lenka Dusilová. Jedna z nejsugestivnějších písní, „Malovaný kostel“, zazněla s přispěním Hirotovy flétny šakuhaci. V závěru koncertu kapela zrychlovala tempo. Spokojený ryk a tanec publika provázel i poslední píseň „Do kostela zvonili“.
Teprve pak přišel čas na křest alba, jehož kmotrem se stal producent předchozí desky Proměny Jaz Coleman. „Na zdraví vám všem,“ zdravila kapela halu a pozvedla číše.
Čechomor dosud vydal pět desek. Nejúspěšnější z nich jsou právě Proměny. Kapela za ně dostala loni od Akademie populární hudby tři ceny – nejlepší skupina roku, za album a píseň roku (Proměny).
Večer se vydařil, skupina stihla dva přídavky, kdy v prvním dala prostor starším skladbám „Slunéčko“ nebo „Mezi horami“. Definitivní tečku obstarala již tradiční „Nepudem domů“.
Kapela se představila ve složení akordeon Radek Pobořil, violoncello Michal Pavlík a bubeník, perkusista Roman Lomtadze a pochopitelně oba frontmani a zpěváci houslista Karel Holas a kytarista František Černý.
Po celou dobu koncertu bylo znát, že si Čechomor živé hraní užívá. Oproti orchestrem doprovázenému turné Proměny měla hudba skupiny správný drive a náboj. Nasazením jak Holase a Černého i Dusilové se podařilo rozhoupat a roztancovat i diváky v sálu. Ti co byli na tribunách vsedě alespoň přidali svůj hlas.
