Přesně měsíc před Štědrým dnem se v pražském klubu Lucerna music bar konal koncert známé trojice pánů muzikantů, skupiny B.S.P. Tato 3 písmena v hudební branži hodně znamenají, a to proto, že se pod nimi neskrývá nikdo jiný než špičkoví muzikanti Ota Balage – Kamil Střihavka – Michal Pavlíček. Ti se letošní rok po předcházející sedmileté pauze opět rozhodli projet křížem krážem celou republiku a dokázat tak, že jejich hity nestárnou. Koncert v Lucerna music baru byl předposledním vystoupením na jejich tour v tomto roce.
Koncert jako tradičně začínal něco málo po 21:00 a počet návštěvníků byl, řekla bych příjemný, což se v Lucerna music baru nestává tak často – hlavně v létě, kdy je v něm při vyšší návštěvnosti nedýchatelno. Bylo vidět, že vystoupení si nenechali ujít hlavně hudební nadšenci, kterým už dávno není patnáct, takže jsem byla docela zvědavá, jak se tato generace bude umět během koncertu rozjet.
B.S.P. předskakoval zpěvák skupin Whitesnake revival a Parade marche Radek Zíka, kterého na akustickou kytaru doprovázel Pavel Navrátil. Během první písničky jsem si docela nebyla jistá tím, jestli zpěvák není rodilý Američan, protože výslovnost anglických textů byla prostě perfektní. Udivilo mě, proč při jednotlivých písničkách nahlíží do textů, ale později mi bylo vysvětleno, že přece není možné si všechno pamatovat….koho by to napadlo, že? J Tohle duo zahrálo 5 pohodovek, mezi něž patřili např. Sailing ships, Here I go again, a jelikož už bylo publikum docela nedočkavé, aby si vychutnalo hlavní hvězdy večera, rozloučili se oba muzikanti skladbou Soldier of fortune.
B.S.P. zahájili koncert třemi anglickými songy pro zahřátí a teprve ve chvíli, kdy zahráli první českou píseň – hitovku Berlííí, byly všechny ruce nahoře. Po ní následoval set známějších skladeb, mezi něž patřily rockové balady jako Cukrářskej učeň a Když se snáší déšť. Absolutně úžasné bylo sólo, které si v půli jedné písničky vystřihl bubeník Miloš Meier. Bylo to neuvěřitelně energické a publikum si bezvadně zadovádělo, za což Miloše odměnilo pořádným potleskem. K bubeníkovi se na konci jeho sóla přidala basa a kytara a celou písničku zakončovala už kompletní kapela. Musím říct, že tohle byl pro mě nezapomenutelný okamžik celého koncertu. Pokračovalo se střídáním rychlejších a pomalejších pecek a bavilo se jak publikum, tak i muzikanti. Zvlášť v momentě, kdy Kamil Střihavka uvedl skladbu Játra otázkou na kapelu, jak jsou na tom oni se svými játry.
Dalším zpestřením celé show bylo vystoupení doprovodných zpěvaček Terezy a Karolíny, které si jednu z písní zazpívaly samy a sklidily za to velký ohlas hlavně od mužské části publika, které bylo viditelně v převaze nad dámským. Po tomto odvazu následovala nádherná pomalá skladba Černá růže, kterou Kamil Střihavka napsal před 10 lety. Byla také zároveň jedinou písní, při které se připojil ke kapele a hrál na kytaru.
B.S.P. se s publikem loučili jejich nejznámějším hitem Země vzdálená, který jsem si s celým klubem vychutnávala i já.
Kapela se sice odebrala z podia, ale publikum se nenechalo odbýt a přidávalo se. A to v angličtině např. skladbami od skupin Deep purple nebo Nazareth.
Myslím, že koncert tohoto typu se hodí pro každého, kdo má rád rockovou hudbu ve všech jejich podobách, protože nabízí jak skladby tvrdší, tak ty romantické. A vzhledem k tomu, o jak profesionální hudebníky se jedná, nejde psát nic jiného než chválu a jednoznačně koncert doporučit. B.S.P. plánují na příští rok spoustu dalších vystoupení, takže si každý hudební fajnšmekr může jít vychutnat koncert skupiny, která je bezesporu instrumentální a pěveckou špičkou naší hudební scény.
Playlist:
Radek Zíka + Pavel Navrátil: Sailing ships, Give me all your love, Don´t turn away, Here I go again, Soldier of fortune
B.S.P.: Your heavy yoke, On the border, Comeback, Berklííí…, Kredit, Cukrářskej učeň, Když se snáší déšť, Chaos, Jurskej park, Liliana Rock, Játra, Led Zeppelin, Černá růže, I don´t know, Holka čapni draka, Země vzdálená, Deep purple, All right now, Nazareth
Jana Matulajová
